Včera i dnes nám do ulic vyráží Mikuláš, čert i anděl. Odkud se nám vzali a zajímavé informace o nich si povíme právě v dnešním článku.

Čert, Mikuláš i anděl chodí tradičně 5. prosince, ale i zde najdeme nějaké výjimky, že chodí další den nebo celý víkend.

  • Hlavní dění se odehrává v předvečer svátku svatého Mikuláše. Dětem za dobré chování, zazpívanou písničku nebo odříkanou básničku dávali drobné dárečky, kde byli především sladkosti. Pokud děti zlobily, čerti je trochu strašili a vedle sladkostí nadělili i nějaké brambory a uhlí.

Kde se vlastně Mikuláš vzal?

  • Mikuláš byl biskup, který se narodil okolo roku 250 ve městě Patara – město dnešního Turecka, v rodině zbožných a bohatých křesťanů. Po smrti rodičů rozdal velkou část svého majetku chudým a potřebným lidem. Aby unikl projevům vděčnosti, vydal se na pouť do Palestiny.
  • V maloasijském městě Myra zemřel v té době biskup. Novým biskupem se měl stát ten, kdo vejde následujícího rána do chrámu. Tím byl putující sv. Mikuláš, který se zpočátku hodně vzpíral, protože podle něj si tento poct nezaslouží, ale nakonec tento poct přijal. Svůj biskupský úřad poctivě vykonával až do své smrti, někdy kolem roku 345.
  • V té době ale docházelo k velkému pronásledování křesťanů, kteří byli zavírání a mučeni v žalářích.
  • Tomuto osudu se totiž nevyhnul ani právě Mikuláš, který byl na toto zmíněné datum také umučen a právě proto na toto datum připadá jeho svátek, protože v tento den byl zabit a umučen.
  • Ve stejný den chodí převlečení Mikuláši po celém světě. Liší se nejen jmény, ale i vzhledem a oblečením. Vždy je ale návštěva spojena s nadělováním dárků.
  • Úcta ke sv. Mikuláši vznikla asi v 10. století. Zhruba od té doby se také v Německu zachovává zvyk, že Mikuláš navštěvuje děti a obdarovává je. Někde si děti večer postaví před dveře svoje holínky a ráno je naleznou naplněné sladkostmi nebo dárečky.
  • Mikulášův kult se rozšířil asi po dvou staletích v celé řecké církvi, později i ve slovanských zemích. K největšímu Mikulášovi uctívání došlo od 8. století v Rusku, jehož je od té doby patronem.
  • Od 10. století je tato úcta známá také v Německu, Francii, Anglii a od 11. století v Itálii, kam italští piráti přenesli v Turecku uloupené Mikulášovy ostatky – dodnes jsou uloženy v bazilice sv. Mikuláše v jihoitalském městě Bari

Kde se nám vzal Anděl?

  • Anděl se v křesťanství označuje za svatou a dokonalou bytost, která je obdařena rozumem, vůlí, je podřízena Bohu a slouží jako posel mezi lidmi. Anděl bývá zpravidla krásně oblečen do bílého, jako je samo nebe, když je hezké počasí –  bez problémů a všeho špatného. Má bílé šaty, bílé vlasy a velká krásná andělská křídla.
  • Anděl žije v nebi a pomáhá, jak v nebi, tak i na zemi.
  • Anděl je také brán jako svátost, lidem se zjevuje v lidské podobě. Mají různé hodnosti, úkoly a moc.
  • Neodmyslitelně k Mikuláši patří anděl, ale také čert a o něm si povíme nyní

Kde se vzal čert?

  • Čert je pohádková bytost, která se ukázala prvně ve slovanské mytologii.
  • Bývá označován jako zlá bytost, která byla po příchodu označována jako bytost, která je spjatá s ďáblem, jako vládcem pekla.
  • Čert bývá z většiny celý ušmudlaný peklem, má nenápadné růžky, které jsou skryté v kudrnatých tmavých vlasech, někdy i pod kloboukem a na závěr má ocas a kopyto.
  • Peklo opouští, aby získal zlé duše do pekla a očistil svět od smrtelníků.
  • Čert je schopen létat a jeho schopnosti a kouzla jsou na úrovní čerta.
  • Čert zlé lidi trestá, ty dobré odměňuje zlatem a kouzelnými předměty.

Zajímavosti

  • V minulosti bývaly děti odměňováni pouze na Mikuláše, nikoli na Štědrý den. Dostávaly jablka, oříšky, marcipánové figurky ve tvaru Mikuláše, čerta, anděla nebo jiné sladkosti.
  • Děti před Mikulášem dříve nerecitovali básničky, nezpívali ani písničky, ale musely se pomodlit, například modlitby jako jsou „andělíčku, můj strážníčku“
  • V této tří členné skupince nám chodí Mikuláš, čert a anděl a z toho je anděl úplně nejmladší a nejmodernější tvor ze třech na tento den.
  • Ještě i dnes je v některých vesnicích, zejména na Slovácku, přesně dáno, kdo může a bude chodit za Mikuláše, čerta a anděla – tuto možnost má pouze stárek a stárka, kteří ve stejném roce stárkovali na slováckých hodech. Tato tradice se udržuje například v Kostelanech.

Strašení dětí

  • Jen čert ví, proč s některými dětmi šijou všichni čerty, stále je u nás častější strašit děti čertem. Je, ale třeba dávat si na strašení pozor.
  • Děti nejsou malí dospělí a nedokáží to přesně rozdělit, co je realita a co už je fantazie. Občas se tak stává, že dítě po setkání s čertem začne koktat, nebo se začne počůrávat případně začne mít opravdu psychické problémy.
  • Pokud tedy dítě budete strašit už dlouho dopředu a pravidelně čertem, a tím, že přijde vezme ho do pytle a odnese ho, zaděláváte sobě i svému dítěti na velký a dlouhodobý problém.
  • My jako starší a dospělí, případně rodiče našich dětí bychom měli být ochranou a oporou pro naše děti, aby věděli, že je nikomu nedáme, takže je do pekla nikdo neodnese a můžou se u nás vždycky cítit v bezpečí.

Čerpáno: promaminky.cz, primanapady.cz, google.com/img

Předchozí článekPrvní adventní neděle
Další článekNejznámější mýty o levorukosti

Leave a Reply