Máme tu Velikonoce- pohyblivý svátek, které letos připadly právě na 5.-13.4., tak bych se ráda podívala na informace, které bychom právě o nich měli vědět.

Velikonoce jsou vlastně nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Je to oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Pro populaci jsou Velikonoce obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženstvím až tak nesouvisí.

Náboženské pojetí
V užším náboženském pojetí se Velikonocemi míní pouze slavnost Zmrtvýchvstání Páněneboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), ke kterému mělo dojít třetího dne po jeho ukřižování, resp. vigilie na Bílou sobotu („velká noc“).

Pohyblivý svátek- jak tomu tedy je?
Velikonoce nemají pevně dané datum, ale jsou tzv. pohyblivými svátky. Datum se mění v závislosti na datu prvního úplňku po jarní rovnodennosti. Výpočet data Velikonoc je postup, kterým lze datum velikonoční neděle a tím i dalších souvisejících svátků určit vypočtení fází Měsíce pro daný rok. V různých církvích se metodika a výsledné datum může lišit.
I když jsme zvyklí považovat především několik dní před Velikonočním pondělím, tedy Svatý týden, dle křesťanského kalendáře je toto období 50 dní.

Jak jsou tedy vnímány Velikonoce?
Jejich příprava začíná na Popeleční středu- 40 dní předem, což by mělo být období pokání a půstu. O páté neděli postní (Judica, Smrtná či Smrtelná neděle) se v katolickém obřadu poprvé připomíná Kristova smrt.
Šestá neděle (poslední), postní neděle je Květná (Palmarum), jíž počíná velikonoční Svatý týden (Velký, pašijový týden). Jeho obřady určuje liturgie: podle ní spočívá těžiště Velikonoc ve třech dnech – Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Velikonoce i liturgický rok vrcholí slavností Zmrtvýchvstání Páně na Bílou sobotu (nebo jako noční slavnost vyústí na Hod boží velikonoční).

Zde je tabulka, jak vycházejí Velikonoce pár let dopředu.

Rok Svatý týden Velikonoční pondělí
2020 5.4.-11.4. 2020 13.4 2020
2021 28.3.-3.4. 2021 5.4. 2021
2022 27.3.- 6.4. 2022 18.4. 2022
2023 2.4.-8.4. 2023 10.4. 2023
2024 24.3.-30.3. 2024 1.4. 2024
2025 13.4.-19.4. 2025

21.4. 2025

Zvyky a tradice v České republice
Velikonoce jsou vlastně směs světských i křesťanských tradic.
Některé postupem času vymizely nebo změnily svou tvář, jiné se dochovaly dodneška.

Typické pro naši a také slovenskou republiku je koledování pomlázkou- je to rarita, kterou jinde na světě nenajdete. Typické jsou samozřejmě i hodovací koledy a velikonoční básničky.

  • Hodování a pomlázka- pomlázka je asi nejznámější zvyk, který patří k Velikonocům. Chlapci a muži chodí po vsi s pomlázkami upletenými z vrbového proutí a šlehají jimi dívky za zvuku velikonočních koled. Dívky jim za to dávají koledu- malovaná vejce nebo sladkosti.
    Účelem šlehání je to, aby dívky zůstaly po celý rok zdravé a aby “neuschly”. Slovo pomlázka je od slova “omladit”, a tak mají vrbové proutky i tuto funkci.
    Společně s pomlázkou se říká koleda, jejímž prostřednictvím se žádá o vejce. V některých regionech platí, že pokud chlapci přijdou po dvanácté hodině dopoledne, dívky je mohou polít vodou.
  • Malování vajec– Velikonoční vajíčka se malují nejen pro koledníky, ale také jako výzdoba domu, stromků na zahradě nebo jakákoliv ozdoba- pro koledníky bývají vajíčka klasicky vařená a na ozdobu se obvykle používají vyfoukaná vajíčka.
    Vejce je už z dávných dob známé jako symbol nového života a plodnosti, dříve mu byla dokonce přisuzována magická moc. Zvykem je velce pomalovat ornamenty- nejčastěji květiny. Vejce se také barví, dříve se jednalo o barviva přírodní, dnes jsou k dispozici i chemické varianty.
    Dokonce platí, že červená vejce se dívky nechávají pro chlapce, k nimž chovají vřelé city.
  • Vejce jako symbolika- jak už bylo psáno výše vejce jsou symbolem nového života, zrození, úrody, plodnosti a návratu jara, je také přirovnáváno k hrobu skrývající život, což je spojeno s mrtvýchvstáním Ježíše Krista.
  • Beránek- Velikonoce bez přítomností beránků je těžké si představit. Beránci se vyskytují jako dekorace, ale i jako pečený moučník. Beránek je označován hlavně za křesťanský symbol, ale byl znám už v době předkřesťanské.V židovské tradici byl vnímán za člena božího stáda, v křesťanské tradici je pozemským ztělesněním Beránka Božího – Ježíše Krista.
  • Zajíček– respektive legendy o jeho velikonočním úkolu k nám připutovaly z Německa. Podle všeho totiž on právě přináší velikonoční vajíčka, a proto ho můžeme nejčastěji vidět zobrazeného právě s nimi.Tato pověra má pravděpodobně vznik kvůli tomu, že se v období jara mladí zajíčci a divocí králíci ještě rolik nebojí lidí a přibližují se k jejich obydlí.
  • Velikonoční jídlo- mezi tradiční a nejznámější pokrmy patří- Nádivka, mazanec, beránek nebo pokrmy z vajíček, které přinesou koledníci, ale také se připravují smažená i různě plněná, dělají se z nichpomazánky, přidávají se do pomazánek a nesmí chybět v nádivce.


V tomto článku je uvedeno spousta informací, které jsem ani já sama
nevěděla, tak doufám, že i Vám budou prospěšné. Pokud byste i Vy
věděli o nějaké tradici, kterou Vy uskutečňujete a nebyla zde uvedena,
můžete se s ní s námi podělit.
Za celý kolektiv Svět na netu, přeji krásné Velikonoce 🙂

Napsat komentář