Zdravím Vás tu opět po delší době. Máme za sebou oslavy Nového roku a úspěšný start do školy, zaměstnání a všeho, na co jsme byli normálně zvyklí.
A k tomu běžnému normálu patří v životě hlavně žen, ale i mužů vaření. Ráda bych se s Vámi dnes podívala trošku na téma úplně z jiného pohledu a to z pohledu tlakového hrnce, Papinova hrnce nebo též jak se lidově říká „papiňák“.
Pro mě je to již pomůcka v kuchyni, bez které bych se nerada obcházela a moje maminka mě k tomu vedla už od doby, kdy jsem byla malá holka.

Tak se podíváme trošku do historie
Papinův hrnec je silnostěnný hrnec sloužící k vaření za vyššího tlaku, což je cca 280-300 kPa, než je běžný atmosférický tlak. Vyšším tlakem se dosáhne vyšší teploty vaření – 120 °C až 130 °C, teplota varu vody za normálního tlaku je asi 100 °C, a tím i rychlejšího uvaření pokrmu.

Též chuťové vlastnosti pokrmu mohou zůstat v uzavřené nádobě výraznější. Jmenuje se po svém vynálezci, francouzském matematikovi a fyzikovi Denisu Papinovi, jenž jej poprvé sestrojil roku 1679. Nešlo, ale o první tlakový hrnec vůbec. Předchůdcem Papinova hrnce měl být kerotakis, tlakový hrnec údajně vynalezený alchymistkou Marií Židovkou (Prorokyní) ve 2. století v severní Africe.

Trošku se podíváme i na život Denise Papina, abychom věděli, kdo je valstně ten, co nám takhle usnadnil práci v kuchyni.

Návrh Denise Papina

Byl francouzský matematik, fyzik a vynálezce, který se zabýval využitím síly páry a vakua.
V roce 1670 se stal asistentem Christiaana Huygense v Paříži a společně pracovali na stroji, který by využíval síly vody, ohně a vakua.

Vynalezl pumpu poháněnou střelným prachem pro pohon vodotrysků v parku zámku Versailles.
Ve stejném roce objevil vaření pod zvýšeným tlakem a zkonstruoval dodnes známý Papinův hrnec. Ten se sice při prvním předvedení před londýnskou Královskou společností roztrhl, ale když jej Papin doplnil o bezpečnostní ventil, fungoval spolehlivě. Roku 1681 na něj získal v Paříži královský patent. Roku 1681 se stal vedoucím experimentálního oddělení akademie věd v Benátkách, kde pracoval na vývoji parního děla a roku 1684 se stal členem Královské společnosti.

Náčrt Papinovy parní pumpy

Kromě Papinova hrnce popsal také princip nízkotlakého parního stroje (1690), postavil ponorný člun (1692), odstředivé čerpadlo (1698). Roku 1698 také postavil první parní čerpadlo na řece Fuldě, další sestavil v roce 1706 v Anglii. Na jeho myšlenky navázali Thomas Savery a Thomas Newcomen konstrukcí prvních parních strojů.

Jak vidíme, tak tento člověk udělal mnoho pro naši společnost lidí a napomohl ke zkvalitnění našeho společenského i soukromého života.

A vrátíme se opět přímo k Papinově hrnci

Vaření v tlakovém hrnci má mnoho výhod, tak si je zde uvedeme:

  • Rychlost – vaření v Papinově hrnci je až trojnásobně rychlejší než v hrnci klasickém. Je dokázáno, že ve srovnání s běžným vařením je příprava jídel v tlakovém hrnci i více než o 70% rychlejší
  • Kvalita – z tlakového hrnce nám totiž nic kromě páry neuniká, takže pokrm si uchová více vitamínů, minerálů, maso bude šťavnatější, chutnější a voňavější. Jídla připravená v tlakovém hrnci zůstávají aromatičtější a mají lepší chuť, zejména pokud jsou vařeny ve vlastní šťávě.
  • Bakterie – jak je známo, tak při vysokých teplotách se ničí bakterie, a to platí i zde, vysoká teplota uvnitř zlikviduje veškeré bakterie.
  • Energie – Zajisté tento vynález ocení i Vaše peněženka, protože Papinův hrnec tím, jak se zkrátí doba vaření, tak nevyužívá tolik množství energie.

ČEMU SE VYVAROVAT?

Většina lidí má obavy z výbuchu, tak si to trošku vysvětlíme.

Hrnce, které se dnes vyrábí, jsou z kvalitních nerezové oceli a jsou opatřené hned několika bezpečnostními ventily. Důvodem výbuchu Papinova hrnce je pak pouze zanedbaná údržba a nesprávné používání. Budete-li se řídit návodem použití a hrnci po každém vaření věnujete péči, nemusíte se výbuchu obávat.

Jediné, na co si dát opravdu pozor je přeplnění hrnce.
Tlakový hrnec před každým vařením zkontrolujte. Pozornost věnujte těsnění a ventilům. Vše by mělo být dokonale čisté. Důvodem k výbuchu je i přeplnění hrnce. Věřte, že ryska pro maximální možné naplnění, není v tlakovém hrnci náhodou. Velký pozor dejte i při vaření hrachu, fazolí nebo jiných potravin, které vlivem vaření nabydou. S hrncem zacházejte opatrně, nikdy jej neotevírejte silou a je-li v něm ještě tlak! Zpočátku vařte na plný plyn. Až se ventil uzavře, sporák ztlumte nebo úplně vypněte.

A pro úplnou objektivitu bych jako jedinou maličkou nevýhodu napsala, že přece jen je vaření hlučné, ale přece nevaříme v noci?
Poměr nevýhod a výhod je jasný, ale to nechám na zhodnocení na Vás.

V příštím článku bych Vám ráda poradila, jaký Papinův hrnec vybrat, na čem to záleží a dobré rady, jak v něm vařit, tak se můžete těšit.
Přeji krásně strávený leden a užívejte každý den v novém roce 🙂

Čerpáno: wikipedia.cz, bydlimekvalitne.cz, tescoma.cz

Napsat komentář