Zdravím Vás tu opět po delší době. Máme za sebou oslavy Nového roku a úspěšný start do školy, zaměstnání a všeho, na co jsme byli normálně zvyklí.
A k tomu běžnému normálu patří v životě hlavně žen, ale i mužů vaření. Ráda bych se s Vámi dnes podívala trošku na téma úplně z jiného pohledu a to z pohledu tlakového hrnce, Papinova hrnce nebo též jak se lidově říká „papiňák“.
Pro mě je to již pomůcka v kuchyni, bez které bych se nerada obcházela a moje maminka mě k tomu vedla už od doby, kdy jsem byla malá holka.
Tak se podíváme trošku do historie
Papinův hrnec je silnostěnný hrnec sloužící k vaření za vyššího tlaku, což je cca 280-300 kPa, než je běžný atmosférický tlak. Vyšším tlakem se dosáhne vyšší teploty vaření – 120 °C až 130 °C, teplota varu vody za normálního tlaku je asi 100 °C, a tím i rychlejšího uvaření pokrmu.
Též chuťové vlastnosti pokrmu mohou zůstat v uzavřené nádobě výraznější. Jmenuje se po svém vynálezci, francouzském matematikovi a fyzikovi Denisu Papinovi, jenž jej poprvé sestrojil roku 1679. Nešlo, ale o první tlakový hrnec vůbec. Předchůdcem Papinova hrnce měl být kerotakis, tlakový hrnec údajně vynalezený alchymistkou Marií Židovkou (Prorokyní) ve 2. století v severní Africe.
Trošku se podíváme i na život Denise Papina, abychom věděli, kdo je valstně ten, co nám takhle usnadnil práci v kuchyni.
![](https://svetnanetu.cz/wp-content/uploads/2020/01/Papins_digester.gif)
Byl francouzský matematik, fyzik a vynálezce, který se zabýval využitím síly páry a vakua.
V roce 1670 se stal asistentem Christiaana Huygense v Paříži a společně pracovali na stroji, který by využíval síly vody, ohně a vakua.
Vynalezl pumpu poháněnou střelným prachem pro pohon vodotrysků v parku zámku Versailles.
Ve stejném roce objevil vaření pod zvýšeným tlakem a zkonstruoval dodnes známý Papinův hrnec. Ten se sice při prvním předvedení před londýnskou Královskou společností roztrhl, ale když jej Papin doplnil o bezpečnostní ventil, fungoval spolehlivě. Roku 1681 na něj získal v Paříži královský patent. Roku 1681 se stal vedoucím experimentálního oddělení akademie věd v Benátkách, kde pracoval na vývoji parního děla a roku 1684 se stal členem Královské společnosti.
![](https://svetnanetu.cz/wp-content/uploads/2020/01/Fotothek_df_tg_0004899_Physik_^_Thermodynamik_^_Druck_^_Dampf-1-207x300.jpg)
Kromě Papinova hrnce popsal také princip nízkotlakého parního stroje (1690), postavil ponorný člun (1692), odstředivé čerpadlo (1698). Roku 1698 také postavil první parní čerpadlo na řece Fuldě, další sestavil v roce 1706 v Anglii. Na jeho myšlenky navázali Thomas Savery a Thomas Newcomen konstrukcí prvních parních strojů.
Jak vidíme, tak tento člověk udělal mnoho pro naši společnost lidí a napomohl ke zkvalitnění našeho společenského i soukromého života.
A vrátíme se opět přímo k Papinově hrnci
Vaření v tlakovém hrnci má mnoho výhod, tak si je zde uvedeme:
- Rychlost – vaření v Papinově hrnci je až trojnásobně rychlejší než v hrnci klasickém. Je dokázáno, že ve srovnání s běžným vařením je příprava jídel v tlakovém hrnci i více než o 70% rychlejší
- Kvalita – z tlakového hrnce nám totiž nic kromě páry neuniká, takže pokrm si uchová více vitamínů, minerálů, maso bude šťavnatější, chutnější a voňavější. Jídla připravená v tlakovém hrnci zůstávají aromatičtější a mají lepší chuť, zejména pokud jsou vařeny ve vlastní šťávě.
- Bakterie – jak je známo, tak při vysokých teplotách se ničí bakterie, a to platí i zde, vysoká teplota uvnitř zlikviduje veškeré bakterie.
- Energie – Zajisté tento vynález ocení i Vaše peněženka, protože Papinův hrnec tím, jak se zkrátí doba vaření, tak nevyužívá tolik množství energie.
ČEMU SE VYVAROVAT?
Většina lidí má obavy z výbuchu, tak si to trošku vysvětlíme.
Hrnce, které se dnes vyrábí, jsou z kvalitních nerezové oceli a jsou opatřené hned několika bezpečnostními ventily. Důvodem výbuchu Papinova hrnce je pak pouze zanedbaná údržba a nesprávné používání. Budete-li se řídit návodem použití a hrnci po každém vaření věnujete péči, nemusíte se výbuchu obávat.
Jediné, na co si dát opravdu pozor je přeplnění hrnce.
Tlakový hrnec před každým vařením zkontrolujte. Pozornost věnujte těsnění a ventilům. Vše by mělo být dokonale čisté. Důvodem k výbuchu je i přeplnění hrnce. Věřte, že ryska pro maximální možné naplnění, není v tlakovém hrnci náhodou. Velký pozor dejte i při vaření hrachu, fazolí nebo jiných potravin, které vlivem vaření nabydou. S hrncem zacházejte opatrně, nikdy jej neotevírejte silou a je-li v něm ještě tlak! Zpočátku vařte na plný plyn. Až se ventil uzavře, sporák ztlumte nebo úplně vypněte.
A pro úplnou objektivitu bych jako jedinou maličkou nevýhodu napsala, že přece jen je vaření hlučné, ale přece nevaříme v noci?
Poměr nevýhod a výhod je jasný, ale to nechám na zhodnocení na Vás.
V příštím článku bych Vám ráda poradila, jaký Papinův hrnec vybrat, na čem to záleží a dobré rady, jak v něm vařit, tak se můžete těšit.
Přeji krásně strávený leden a užívejte každý den v novém roce 🙂
Čerpáno: wikipedia.cz, bydlimekvalitne.cz, tescoma.cz