Zdravím vás před nedávnem jsem viděla pořad ,,Děti bez lásky,,, kde jasně ukazují jak dokáže ,pohlazení a existence s maminkou, ovlivnit naši psychiku na celý život. Proto jsem se rozhodla vám o daném tématu sepsat pár informací.
Mateřská láska je v raném věku pro psychické zdraví stejně důležitá jako vitamíny a proteiny pro zdraví Fyzické.
Již velmi dávno se začali psychologové zabývat dětmi a rodiči, které označili jako ,,přilnutí,,. Jedním z prvních kteří tento jev studovali , byl John Bowlby, zkoumal děti dlouhodobě oddělené od rodičů, včetně děti evakuovaných za 2. světové války. Všiml si, že u mnohých z těchto malých nešťastníčků se později objevily intelektuální, sociální, a citové problémy tvz. deprivační syndrom – původem z citově prázdného prostředí.
Děti s poruchou citové vazby, nebo děti z citově chladného prostředí mají větší pravděpodobnost vzniku patogenních jevů ( drogy, alkohol, gamblerství, a pod.) a chovají se méně zrale, sociálně i citově…
Bowlby tedy došel k závěru, že v prvních 24 měsících života mají děti zásadní potřebu vytvořit si citovou vazbu, která je ale ovšem vzájemná.
Jiný psycholog to vysvětluje příkladem na krysách.
Popíšu vám to velmi ve zkratce a zjednodušeně ale výsledek je stejný. Představte si krysu (mámu) a krysáčky ( dětičky) – Krysáčci kteří jsou od svých maminek lízané a opečovávané jsou odolnější vůči stresu , jsou zvídavější a inteligentnější ( dokázáno v tzv. krysím bludišti). Ti krysáčci na které mámy krysy řekněme neměli moc ,,náladu,, byli ustrašenější, stres je také ovlivňoval a hlavně byli méně inteligentní.
Co z toho vyplývá?
Milujme své děti, hlaďme je, nenechme je plakat v jejich postýlkách opuštěné, nezlobme se na ně dlouho, když zrovna něco provedou. Věřme naše láska se promění v silné osobnosti, které budou vědět kam směřují a co chtějí dokázat!!!!!!
