Blíží se nám Štědrý den a někdo již zdobí stromeček, ale někteří čekají stále na příchod Ježíška se stromečkem. Povíme si tedy, jaká je jeho historie a jak se dostal k nám do České republiky.
Vánoční stromeček
- je ozdobený strom, obvykle jehličnatý jako jsou smrk, borovice nebo jedle.
- je pro nás jedním ze symbolů Vánoc.
Ježíšek, ale vůbec žádný stromeček nezdobil.
Jak se k nám tedy dostala tato tradice?
Zavěšování ozdob na větve je starý polský lidový zvyk, který se datuje od slovanských pohanských tradic.
Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném a osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570. Nejdříve bychom jej našli v cechovních a řemeslnických domech. Stromek se také někdy zavěšoval nad štědrovečerní stůl, ovšem špičkou dolů. Takže můžeme říci, že dnešní vzhled stromečku je moderní záležitost.
Ale tradice zdobení stromečku, tak jak ji známe přišla z Německa a Livonska – dnešní Estonsko a Lotyšsko. Do domovů začala pronikat v polovině 17. století. V 18. století se přidala tradice zdobení hořícími svíčkami, které byly po nástupu elektrifikace (= proces úpravy nebo změny podstaty systému tak, aby ke své činnosti využíval elektrickou energii) nahrazeny vánočním osvětlením. Dále se tradice rozšířila do světa v 19. století. Ujímá se nejprve ve protestanských městech, poté na venkově. Katolická církev dlouho odolávala tomuto protestanskému zvyku a vánoční strom stál poprvé ve Vatikánu až v roce 1982.
Ačkoliv hodně představitelů katolické církve považovali zejména v průběhu 19. století zdobení stromů za pohanský zvyk, další verze vysvětlující vznik tradice zdobení vánočního stromu vychází právě z křesťanských kořenů: na svátek Adama a Evy, tedy 24. prosince, se před kostely od středověku konaly hry připomínající prvotní hřích a právě strom se zavěšenými jablky byl ústřední „rekvizitou“ těchto her.
Vánoční stromeček v České republice
V Česku poprvé postavil vánoční stromek pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku Šilboch. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v bohatých pražských měšťanských rodinách.
Na vánočních trzích se sice začaly prodávat z Německa dovezené umělecké stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének, ale kupující o ně nejevili příliš velký zájem. Více se ujaly živé stromečky, smrčky, jedličky nebo májky ozdobené sladkým pečivem, perníkem a především ovocem – jablka, hrušky, mandle či rozinky. Zřejmě roku 1860 se na stromečku poprvé rozsvítily lojové svíčky.
Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromečky ještě pomaleji. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech ozdobená pouze jedlová nebo smrková větev.
Zajímavosti z pohledu na vánoční stromečky
- Na náměstí ve městech se často umísťují velké veřejné vánoční stromy. Poprvé byl strom republiky postaven na brněnském Náměstí svobody v roce 1924 spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. Pohnula ho k tomu událost, kdy s přáteli nalezli v zimě, v roce 1919, v bílovickém lese, prochladlé děvčátko
- Tento prožitek ho zasáhl natolik, že se o Vánocích rozhodl vztyčit na náměstí strom, a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem.
- V Praze se každý rok umisťuje vánoční strom na Staroměstském náměstí, většinou jde o smrk vysoký od 20 až do 30m
- Jedním z nejslavnějších českých vánočních stromů byl 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích 1999 vatikánské Svatopetrské náměstí. 31 metrů vysoký vánoční smrk na pražském Staroměstském náměstí v roce 2003 spadl a zranil čtyři lidi.
- Rozšířenou variantu je také zdobení živě rostoucích stromů. Nejvyššími živě rostoucími vánočně ozdobenými stromy v Česku jsou smrk v Mladkově 30,57 m (k 1. 12. 2013), smrk na Kvildě 26,5 m, smrk ve Valašské Bystřici 24,75 m, smrk ve Žďáru nad Sázavou 22,47 m a smrk v Postoloprtech 20,46 m.
To by bylo z historie o vánočním stromečku asi vše, nyní si každý zdobíme stromeček podle sebe a pokud jste ještě nečetli jaké jsou trendy letošních Vánoc, přidávám sem odkaz. 🙂
