Zítra tu máme první adventní neděli, a tak bych vám ráda navodila takovou vánoční atmosféru. Vánoce jsou dnem, kdy i v druhé světové válce přestali vojáci válčit a všichni pospolu jedli, pili a bavili se. Proto je pro většinu populace lidstva moc důležitý, pro ostatní se Vánoce bohužel stávají komerčním svátkem, kdy se každý jen předhání, kdo dá lepší a dražší dárek.

Vánoce u nás
U nás máme Ježíška. Děti věří na to, že 24.12. přijde po večeři Ježíšek a donese jim dárečky, za to, jak byli celý rok hodní, ale to už jste se na naší stránce v podstatě dozvěděli od naší redaktorky, čímž pro ty, kdo tento článek ještě nečetli, tak Vám ho zde doporučuji – Vánoce přicházejí.

Já bych raději zamířila do vánočních tradic našich zahraničních sousedů. Dnes bych ráda začala tradicemi v:

Německo

V Německu jsou v podstatě Vánoce stejné jako u nás v České republice, ale přeci jen tam najdeme rozdíly a určité věci, co jsou právě pro Německo specifické.

  • Krušnohorské pyramidy – u nás by se to dalo přirovnat například k betlémům, my máme betlémy a oni staví velké pyramidy. Jsou ze dřeva a můžeme v nich vidět postavičky tak, jako v českých betlémech. Původ pyramid je spojen s bývalým zvykem, kdy se do domácností nebo do kostelů nosily zelené větve. Zkušenost  krušnohorských havířů se propojila ve zvyk vytvářet stupňovité pyramidy, které mají nahoře otáčivou vrtuli. Mnoho lidí zná takové malinké, ale málokdo ví, že jsou i takové, které mají až dvanáct metrů. Takové unikáty bývají centrem vánočního dění v krušnohorských vesničkách. Tradice těchto pyramid nám vzniká asi ve třicátých letech.
  • Vánoční německá kuchyně – nabízí nám mnoho pokrmů z ryb, jako je například pečená štika, candát na roštu, plněný kapr a jiné rybí pochutiny. Nejvíce oblíbené jsou však kachna či husa , červené zelí a bramborový knedlík s jablky a slaninou. Dále se s oblibou podává Konšelská mísa- kousky vepřového masa, kachny, husy, krůty, uzeného masa a smetanové klobásy. Jako dezert se dává jablečný závin, ve kterém se nacházejí kompotované třešně. U vánočního stolu nesmí chybět ani ovocný salát s chutí likéru nebo šampaňského. Zálibou je také pečení ve vánočním pečivu například- perníčky z Bavorska, máslové placky, skořicové hvězdičky nebo rozinková štola v Sasku. Ale nikde po území našeho sousedního Německa nechybí vánoční máslová štola s rozinkami, mandlemi a kandovaným ovocem.
    Již více než tři sta let se v německých domovech připravuje vánoční štola. A už od 18. století se na celém území peče vaječné cukroví, kterému se říká marcipán chudých nebo Springel. Zdejší perníkáři začali lepit na své výrobky grafické kolorované obrázky, které na přelomu století nahradily lesklé tištěné obrázky Mikulášů, čertíků a andílků.
    Ráda bych zde připojila i recept na vánoční štolu ze Saska

    Co budeme potřebovat?

    Štola

    – 750 g hladké mouky
    – 150 g másla
    – 180 g rozinek
    – 150 g sladkých mandlí
    – 50 g hořkých mandlí
    – 60 g kandované pomerančové kůry
    – 180 g kandované citrónové kůry
    – 5 polévkových lžic rumu
    – 70 g kvasnic
    – 1/4 l mléka

    Štola ze Saska

    – 50 g másla
    – 50 g moučkového cukru
    – strouhanou kůru z oloupaného citrónu
    – vanilkový cukr
    – sůl
    – nakonec máslo na vymazání plechu

Postup:

Mouku prosejeme do mísy, uvnitř uděláme důlek a do něho vlijeme kvasnice rozmíchané ve čtyřech polévkových lžících mléka se špetkou cukru. Necháme vykynout. Jakmile kvasnice vzejdou, přidáme zbytek vlažného mléka, cukr, vanilinový cukr, sůl, máslo nastrouhané na vločky a citronovou kůru. Vařečkou zaděláváme těsto tak dlouho, až se na povrchu začnou dělat puchýřky. Přidáme kandovanou kůru, oloupané a krájené mandle, rozinky a rum. Pečlivě promícháme a necháme na teple 15 minut odpočívat.

Na pomoučeném vále rozválíme těsto do čtverce o velikosti 30 x 40 cm. Svineme jej do závinu, přikryjeme utěrkou a necháme patnáct minut odpočívat. Do středně vyhřáté trouby vložíme závin a asi 40 až 50 minut pečeme. Upečený závin ihned polijeme rozpuštěným máslem a posypeme moučkovým cukrem.

  • Ježíšek jako hlavní rozdíl můžeme vlastně brát i to, jak si lidé představují Ježíška. Němečtí občané si ho představují jako staršího muže, který má zrzavé vlasy a vousy, na sobě má šedý kabát s kapucí. Nazývá se Weihnachtsmann, což v překladu znamená vánoční muž.
  • Ozdoby – dlouholetou tradicí jsou skleněné ozdoby na stromeček, které se vyrábí ve městečku Lauscha už od 16. století.
  • “Zářící víno” – po celou dobu adventní se místní lidé scházejí po práci na vánočních trzích a popíjejí Glühwein – doslovný překlad zní “zářící víno”. Neodolatelná vůně tradičního adventního nápoje, svařáku- jak se lidově u nás říká, jemuž dává duší rafinovaná zimní směs koření, po léta neodmyslitelně patří k atmosféře německých Vánoc. Pokud máte raději tvrdší variantu a pro Němce novodobější tak zvolte Glühwein mit Schuss – což znamená svařené víno s rumem.
  • Svatý Mikuláš  přichází v předvečer 6. prosince, dárky ve stylu sladkostí nechává v připravených, nablýskaných dětských botičkách až 6.prosince ráno o svém svátku. Pokud není Sv. Mikuláš s čistotou obuvi spokojen, tak si dárky nechá a místo toho do botičky nasype brambory, mrkev nebo uhlí.

Pro zajímavost zde přikládám ještě německý slovník vánočních tradičních slov.

  • Vánoční trhy – Weihnachtsmarkt – Christkindlmarkt
  • Vánoční stromeček – Das Festessel
  • Pití – Die Getränke
  • Cukroví – Das Naschwerk
  • Vánoční hudba – Die Weihnachtsmusik
  • Dárky – Die Geschenke
  • Přání – Die Weihnachtsgrüße- Frohe Weihnachten

Další velkou tradicí německých Vánoc jsou vánoční trhy a o těch bych Vám ráda napsala příště. Užijte si čas Vánoc se svoji rodinou a Vašimi blízkými. 🙂

 

Předchozí článekCivilní ochrana po roce 1989
Další článekCo je vlastně demokracie?

Leave a Reply