Máme to v ruce vlastně každý den a napadlo někoho z vás, zamyslet se nad tím, kde začala jeho výroba? Kdy se vlastně začali používat a kdo je vynalezl? Já ano, a tak bych se s tím ráda podělila i s vámi.
A v dětství vám určitě maminka nebo babička dávala hádanku-“ leze, leze po železe, nedá pokoj až tam vleze.“ A co je to? No přeci klíč 🙂
Zámek jako zabezpečovací zařízení se objevuje již v Babylónu, kde archeologické nálezy potvrdily existenci dřevěných zámků s kovovým klíčem. Za dob antického Řecka a Říma se na původní funkci mnoho nezměnilo, ale mění se použitý materiál – zámky jsou vyráběny již z bronzu.
Až do 17. století – se vyrábějí zámky, u kterých lze klíčem pouze pootočit a často jej ani nelze vyjmout. Během období renesance zámky podléhají uměleckým vlivům a jsou zdobeny vysekávanými otvory, barevnými krytkami otvoru pro klíč nebo napouštěním (zbarvení oceli teplem). Zámky jsou nezadlabané (do dveří), pouze nasazené na vnitřní straně dveří.
Přibližně od poloviny 17. století – Dochází k revoluci ve výrobě zámků, jejichž mechanismus se rychle zlepšuje. Významnou inovací byl patent Roberta Barrona z r. 1788, jehož zámek byl vybaven stavítky – pákami, které musí klíč zvednout do správné polohy, jinak se závorou nelze pohnout. Barronův vynález dále vylepšil např. Jeremia Chubb a později Robert Yale, který v r. 1844 vynalezl cylindrickou vložku – soustavu odpružených stavítek s blokovacími kolíky, která musí zuby klíče nastavit tak, aby bylo možno otočit cylindrem (válcem uvnitř zámku), jehož zub teprve pohybuje závorou. Vznikl tak jednoduchý a subtilní, avšak bezpečný zámek, který poskytuje značnou výrobu a volbu klíčů.
V průběhu 20. století – zámek prošel dalším bouřlivým vývojem. Vychází z profilových klíčů (renesance) přes dozické až po patentní (známé v Česku pod názvem FAB). Složitost zámků se zvyšuje kvůli zajištění bezpečnosti (bezpečnostní FAB, více stavítek atd.). Vzniká bezpečnostní norma pro jednotlivé zámky.
FAB- firma Aloise Fáborského
FAB je původně česká společnost, dnes obchodní značka, která zastřešuje produkty dveřního vybavení jako jsou cylindrické vložky, zadlabací zámky, otvírače, zavírače, dveřní kování a další. V roce 1997 se společnost FAB stala členem globální skupiny Assa Abloy. Jméno společnosti vstoupilo do českého slovníku jako synonymum k cylindrické vložce, tzv. fabka.
Produkty, která společnost FAB vyrábí:
- cylindrické vložky – mechanické, mechatronické
- systémy generálního a hlavního klíče
- zadlabací zámky
- visací, lankové a přídavné zámky
- bezpečnostní dveřní kování
- dveřní a podlahové zavírače – paniková kování
- skříňkové a mincové zámky
- elektrické otvírače
Znak FAB
Na každém výrobku FAB je symbol psa – německé dogy, který je se značkou spjat od 30. let 20. autorem návrhu psa s klíčem byl prokurista firmy Karel Váša rychnovský sochař Jan Moravec námět umělecky ztvárnil.
Něco právě o zmíněném Janu Moravci
Jan Moravec (1910 Česká Skalice – 1983 Levice) – rychnovský sochař. Vytvořil v Rychnově mimo jiné krásnou pannu na jelenu pro vchod do původní rychnovské městské spořitelny, pamětní desku jezuity Bohuslava Balbína na rohu kostela svatého Havla (dole nese datum 28. září 1938, druhý den byl Mnichov), legionáře Karla Vašátka na rychnovském gymnáziu (ta byla slavnostně odhalena 1937, ale už tam není a nikdo neví, kde je), dále v Panské ulici desku zachránce Anežského kláštera v Praze Huga Tomana.
FAB jsou začáteční písmena příjmení zakladatele firmy Aloise Fáborského. Logo psa s klíčem FAB v hubě bylo přihlášeno v roce 1952 jako ochranná známka č. 159283, znovu v roce 1995 s rozšířením počtu tříd zboží a rok 1995 mezinárodně pod č. 638191. Toto vyobrazení je však starší než ochranná známka, roku 1934 totiž vyšel katalog výrobků zakladatele firmy a potom 1941 jeho syna Antonína Fáborského, kde toto logo už je. A proč byl Jan Moravec autorem tohoto loga? Žil v Rychnově nad Kněžnou ve vilce s názvem Chrast na rohu ulic Rašínova (nynější Hrdinů odboje) a Štefánikova (nyní Sokolovská). A rodina Fáborských bydlela ve vilce naproti. Po rozvodu se Jan Moravec dostal na Slovensko, jeho manželkou se stala o 14 let mladší Mária Konczová. Spolu bydleli v Levicích, na chatě měl ateliér a v Levicích zůstal i originální reliéf s motivem psa.
Proč se nevědělo právě o podílu Jana Moravce na logu FAB?
Jeho artefakty mají na okraji jen drobným písmem jméno Jan Moravec a nenajdeme ho ani v reprezentativním Slovníku českých výtvarných umělců 1970–2006, jako že by měl být znám jako autor loga FAB. O Velikonocích 24. dubna 2011 byli dovezeny ze Slovenska příbuznou Jana Moravce Evou Dudašovou (pre ňu bol ujo Ján Moravec Jánoško) některé dokumenty a fotografie. Ty byli předány spolu s umělcovým synem do rychnovského archivu. A před Vánoci 2014 byla získáno mimo naši republiku fotografie originálu dole signovaného sádrového reliéfu 23,5 cm x 16 cm x 1,8 cm, podle něhož bylo vytvořeno logo na klíčích FAB. Přidán byl i klíč z 30. let s FR v kruhu, tedy Fáborský Rychnov.
Generace lidí spoléhaly na kvalitu výrobků se značkou FAB. O tom, jak moc jim přirostla k srdci, svědčí sám výraz „fabka“, který zdomácněl v hovorové řeči, a nakonec se do stal i do oficiálních slovníků současné češtiny. A myslím, že mohu sama za sebe říct, že nevím, co by dělal národ lidí bez zámků. Ano, spousta lidí zastávají názor, že zámky nebyli potřeba, kdyby zde nebylo zlodějů a lidí, kteří škodí ostatním, ale vezměte si to i z jiného pohledu. Kdyby nebylo spoustu zlých lidí, tak by se také nemuselo nic řešit. Nemusela by být vězení, ale nemůžeme se točit okolo slov „co kdyby. Proto neřešme, co by bylo kdyby, ale žijme realitou.
Značka FAB je tu i v 21. století. Díky stoleté tradici rozumí potřebám svých zákazníků a neustále přináší nová řešení v oblasti dveřního vybavení a ochrany majetku. Technologický vývoj jde dopředu, zabezpečovací systémy se zdokonalují a „fabka“ jako synonymum kvality, na kterou se dá spolehnout, zůstává.
Proto můžeme děkovat společnosti FAB za zabezpečení, které nám poskytuje a my se tak můžeme cítit všude bezpečně.
Čerpáno: wikipedia.com, fab.cz
