Pevnost Osówka

Někdo říká labyrint, vznikl v druhé polovině roku 1943.
Je to podzemní městečko. Němci zahájili stavbu v Sovích horách v Polsku, tehdy oblast patřila Německu. Je tu obrovský komplex podzemních štol a chodeb, z toho je 1700 m zpřístupněno veřejnosti, to je největší délka zpřístupněných podzemních chodeb.

Jedná se o jeden z nejzajímavějších komplexů vybudovaný nacistickým Německem v rámci programu Riese.  Reise (německy Obr – je kódové jméno pro projekt stavby nacistického Německa v letech 1943-1945, kterou tvoří sedm podzemních staveb v Sovích horách a hrad Ksiaž v Dolním Slezsku).
Práci zde vykonávali  dělníci a vězni z koncentračního tábora Gross-Rosen. Účel komplexu a samotné práce byly tajemstvím třetí říše. Byla zde síť silnic, mostů a úzkorozchodné železnice, která byla napojena na místní železniční stanice. Vězni skládali stavební materiál, káceli stromy, kopali nádrže a odvodňovací příkopy. Najdeme zde i malé přehrady pro zásoby vody a pro odpadní systém. Komplex Osówka je přístupný tunelem 1 – 120m dlouhým, s místnostmi pro strážné a tunelem 2 – 456m, který vede 10m pod úrovní hlavního podzemního patra. Za nimi došlo ke spojení dvou úrovní zřícením stropu. Stavba je sítí tunelů – 1750m, 6700m2, 30000m3 a podzemních sálů do výše 8m a vybetonováno je pouze 6,9%. Tunel 3 – 107m není napojen na komplex. Je o 500 dál a 45m pod hlavním podzemním patrem. Jsou v něm dvě přehrady a hydraulické zařízení neznámého účelu.

Oficiální účel nemůžeme říct na 100%, chybí dokumentace, můžeme se domnívat, že stavby byly součástí hlavního stanu Vůdce a nebo se jedná o kombinaci Hlavního stanu a pro výrobu tajných zbraní. Pokud bychom srovnávali s jinými stavbami, hrad mohl být jako součást velitelství a zbytek tunelů v Sovích Horách je síť podzemních továren. Těžší a stabilnější skály byly výhodou před spojeneckými nálety a umožňovaly vybudovat 12 m vysokých podzemních sálů o objemu 6000 m3.

Hitler nebyl spokojený s průběhem projektu a tak předal dohled nad stavebními pracemi Organizaci Todt a přiřadil na práci další vězně. Jsou neúplné informace, kdy na projektu pracovalo nejméně 13tis vězňů z koncentračního tábora v Osvětimi. Dokumenty identifikovali 8 995 vězňů . Většina byli Židé  – 70% z Maďarska a ostatní z Polska, Řecka, Rumunska, Československa, Nizozemska, Belgie a Německa. Jejich smrt byla následkem nemoci, podvýživy, vyčerpání, nebezpečné práce v podzemí a chování dozorců k vězňům. Z dokumentů dále víme o 14 popravách po neúspěšném útěku, 857 deportací vězňů. Odhaduje se na 5000 obětí. Vězni byli střeženi 853 příslušníky jednotek SS.
Nejzajímavější můžeme zmínit dvě pozemní stavby pod názvy Kasino a Rozvodna. Kasino má délku 50 metrů, má okenní otvory, železobetonové stropy, odvody spalin, instalační trubky a vnitřní zateplení pomocí třískově-cementových desek. Ve tvaru žlabu najdeme strop, který měl být naplněn zeminou pro růst rostlin. Strojovna je betonový blok, v něm najdeme nádrže a prostory, do kterých se dá vlézt otevíracími poklopy s ocelovým uzávěrem.
Knížecí hrad Ksiaź,
první zmínka je z roku 1288.
Během druhé světové války je zde uchovávaná sbírka královské pruské knihovny z Berlína. Synové  Princezny Daisy bojovali proti Hitlerovi, Jan v britské armádě, Alexander v polské armádě. (Jedna z nejbohatších a nejvlivnějších evropských dynastií). V roce 1941 byl hrad i přilehlé pozemky zabaveny jako trest za údajnou zradu synů, nacistickou vládou. Hrad byl nejprve upraven tak, aby se přizpůsobil vedení státních drah, v roce 1944 se stal součástí projektu Reise.

Práce vedly ke zničení mnoha ozdobných prvků, z důvodu vytvoření nouzových evakuačních tras jako nová schodiště a výtahové šachty. k největším změnám došlo pod zámkem. Najdeme zde dvě úrovně tunelů.

První 15m v podzemí a je přístupný výtahem a schodištěm a vchodem ze zahrady. Tunel – 80m, 180m2, 400m3,  vyztužen betonem a vede k výtahové šachtě skrytý 15m pod hradním dvorem.
Druhé podzemní patro – 950m, 3200m2, 13 000m3, je 53m pod nádvořím.
Na úpatí kopce byly vyraženy čtyři tunely: 85m, 42m, 88m, 70m. V komplexu najdeme čtyři místnosti, tunely 5m vysoké a 5,6m široké. Vybetonováno je asi 75%.

V květnu 1944 byl založen pracovní tábor Al Furstenstein v blízkosti zámku, v barácích žilo asi 700-1000 vězňů. Byli to Židé z Maďarska Polska a Řecka. Evakuace tábora proběhla v únoru 1945. Nad zemí zůstaly základy budov, dvě vodní nádrže, čerpací stanice a čistírny odpadních vod. Po válce demontovali úzkorozchodnou železnici spojující tunely s železniční vlečkou v obci Lubiechów. V roce 1975 se zbouraly čtyři bunkry Ringstand 58c společně se strážnicí.

Dnes je zámek a první podzemní patro otevřené pro veřejnost.

 

Napsat komentář