Dnes se vrátíme k projektu Reise… další místa podzemních tajných míst Hitlera

Projekt Reise je sedm staveb, které se začali stavět v roce 1943 nacistického Německa. Pevnost Osówka a hrad Ksiaź jsme si předstvili minule.

Komplex Rzeczka – Říčka – Valimské štoly

najdeme ho mezi obcemi Rzeczka a Walim. Práce zde vypukly v březnu 1944 pod horou se vyvrtaly tři tunely. Stavba obsahuje strážnici a velké podzemní haly do výšky 10 metrů, délka je 500 metrů. Jedenáct procent je vyztužen betonem. Venku najdeme strojní zařízení a betonový most, druhý most byl poškozen a místo něho je lávka. Po válce byla zrušena úzkorozchodná železnice, kterou využívali k přepravě kořistí. V roce 1995 podzemí zpřístupnili veřejnosti a v roce 2001 toto místo se stalo muzeem. Do podzemí vedou tři vchody. Můžeme si prohlédnout štoly, prostory různě členité, především nedokončené a jen částečně vybetonované. Pokud se podíváme na údajné místo pro strážníka, si můžeme položit otázku: „Proč úzké vstupy měly být hlídány pomocí betonových strážnic s kulometem? Co se mělo ukrývat v podzemí?“ Málokdo z nadšenců té doby mohlo vidět obrovský rozsah prací. Dlouhé kilometry podzemních chodeb byly vykoupeny tisíci lidských životů.

Komplex Wlodarz 

jedná se o podzemní haly do výšky 12 metrů. Beton najdeme pouze jedním procentem. Nacházely se zde komory pro strážní místnosti a čtyři tunely. Práci zde kontroloval Hitler, chtěl rychlé dokončení. Uvádí se, že zde pracuje 28 tisíc dělníků. Důležité se zamyslet, jak a kde dokázali své objekty zamaskovat a zablokovat vstupy do podzemí. Oficiální začátek stavby je 1943, ale existují náznaky, kdy práce měli začít už dříve. Les v okolí Wlodarz oplotili roku 1938. Byl zde zákaz vstupu. Kdo porušil, byl potrestán nejvyšším trestem. Vězni byli neustále zastrašováni a týráni, měli nedostatek jídla, za tři měsíce jeden z vězňů zhubl z 68 kg na 30 kg. Pracovali na povrchu, v podzemí, v táboře…prostě všude. Byli to Poláci, Češi, Řekové, Italové, Němci, Maďaři a Židé – uvádí se, že jich bylo přes 6 tisíc. Otročilo je na 38 firem. Pracovali 12 hodin denně, toaleta byla povolena pouze ráno a večer. Tento tábor byl evakuován v lednu 1945. Zůstali zde pouze nemocní vězni, kteří maskovali vstup do tunelu. Velikost stavby dokazuje nález deseti tisíc 50 kg pytlů cementu. A to ještě 1500 tun cementu bylo odvezeno pryč. Dále zde najdeme objekt ze železobetonu, kde se vyráběl beton a pomocí potrubí se posílal do různých částí komplexu. Podle svědků, proudilo mnoho tun betonu, ale najdeme ho jen velmi málo. Stále jsou zde tajemství. Větrací šachta je hluboká 43 metrů a průměru 5 metrů. Pokud budeme pokračovat po svahu dolů, vykouknou na nás další betonové stavby s nakládacími rampami. Asi pro vojenskou kořist. Pokud se vrátíme na hlavní cestu, uvidíme znovu silné základy, a díky mnoha násypů, železniční trati, příkop a příjezdové cesty odhadujeme, že se jednalo o gigantickou práci. Uvnitř vstup je chráněn betonovým stropem i betonovými zdmi. Strážnice se nachází po 50 metrech. Po několika desítek metrů se chodník dělí do dvou chodeb. Jeden po 80 m končí a druhý pokračuje. Vcházíme do komplexu, který má postranní štoly, které vedou na povrch. Poté dojdeme k zaplavené části, pokračujeme člunem. Vidíme denní světlo, pokračujeme dál po křišťálové čisté vodě. Na dně leží fošny, části potrubí a další stavební materiál. Dostáváme se do haly, nenacházíme slov…podzemní prostor má na délku 80 metrů a šířku 15 metrů s výškou 10 metrů. Po vystoupení z lodě, je možné vidět jak se razily dvě štoly nad sebou, v budoucnu se mají spojit v jeden vysoký prostor. Ve spodní části vidíme vodu a můžeme se jen domnívat co ukrývá. Zda další chodby, či nějaký poklad. Do dnes se neví, jaký byl cíl tohoto objektu. Jedná se o největší podzemní místo, do kterého vedou 4 vstupy a měly být spojeny s podzemním komplexem Osówka.

Mnoho otázek. Mnoho na zamyšlení. Tajemno….

čerpáno: bunkre,sztolnie, richar-1, wikipedia a další

Leave a Reply