Rodiče byli na dovolené, podnikali výlety a jedno místo mě velice zaujalo a o něj bych se s Vámi chtěla podělit.
Nedaleko Teplé na Karlovarsku v Západních Čechách je klášter Nový Dvůr.
Vznikl v roce 2002 ze zchátralého barokního statku. Místo vzdálené od civilizace, ke kterému se dojede po polní cestě, by nikdo neřekl, že na něj koukne něco tak krásného a čistého. Za tento architektonický skvost můžou architekti Jan Soukup a Angličan John Pawson. Klášter byl prohlášen za Stavbu Karlovarského kraje 2005, získal ceny Wienerberger Brick Award 2006, Ecola Award 2008 a ocenění Frate Sole 2008 za výjimečnou církevní stavbu, které je udělováno pouze jednou za čtyři roky. V klášteře mimo jiné najdete dům pro návštěvníky, expozici přibližující klášterní život a prodejnu s produkty, které vyrábí mniši. Od nepaměti mniši pracují, pro udržení osobní rovnováhy, a aby si zajistili obživu.
První mniši už ve 4. století pletli koše, které prodávali. Podle řehole svatého Benedikta a cisterciácké tradice je zahálka nepřítelem duše. Vyváženě pojí společný život a nezávislost, práci a modlitbu, chudobu nikoli nouzi. Řád trapistů je velmi asketický mnišský řád, který působí v rámci římskokatolické církve a jeho historie sahá do 17.století.
Život mnicha – sedmkrát denně se schází k modlitbě
Mniši vstávají kolem 3 ráno s ohledem na roční období. Ve 3,15 začíná noční oficium trvající asi hodinu, potom následuje půlhodina tiché osobní modlitby. Mezi 5-6 hodinou se bratři věnují četbě, někteří si jdou ještě odpočinout. V 6,15 se komunita schází v kapitule k četbě Řehole. Otec převor doprovází každý druhý den Řeholi svatého Benedikta vlastním komentářem a použije jej na momentální potřeby a situace. Po kapitule následuje modlitba ranních chval a mše svatá. V čase 8 – 9 je čas na modlitbu nebo čtení a někteří mniši už jdou do práce. V 9 hodin se schází komunita k dopolednímu oficiu. Po tercii se všichni bratři, kněží i nekněží rozcházejí pracovat. Ve 12 se komunita modlí polední oficium, potom mají společný oběd a chvíle odpočinku, modlitby nebo četby.
Ve 14 hodin se bratři shromáždí k odpolednímu oficiu. Od nóny do nešpor, které začínají v 17,30 se mniši opět věnují práci. Půlhodina před nešporami je vyhrazena osobní modlitbě. Po nešporách následuje chvíle osobní modlitby a večeře. Po 19hodině se bratři scházejí ke společné četbě, někdy je tento čas věnován čistění zeleniny, porcování, jindy procvičování zpěvu. V 19,30 se komunita modlí závěrečný kompletář, závěrečnou modlitbu dne. Kolem 20 udělí převor všem bratřím své požehnání, nastává velké mlčení a čas spánku.
Mnišská práce
Je málo lidských skupin, kde jsou tak rozdílní, aby vytvářeli tak jednotné společenství jako mniši. Vzdělání bratří je různé, někteří jsou vyučení, s maturitou a jiní absolventi vysokých škol. Mnichů je přibližně 70, a podle konkrétních jedinců pracují v lesích, v rostlinné výrobě, či se starají o stádo ovcí. Pracují většinou jednotlivě nebo v menších skupinkách. Nic je neodlišuje od sousedů. Mají montérky i pracovní stroje.
Kdo se může stát mnichem
(Mladý) muž přijde do kláštera, vysloví přání stát se mnichem. Seznámí se s některým s bratří a otcem novicmistrem. Je-li jeho přání upřímné a opravdové, po několika pobytech v klášteře se stane „postulantem“, to může trvat devět měsíců, rok, někdy i déle. Po uplynutí této zkušební doby přijímá kandidát oděv novice. Po dobu dvou let se učí novému životu, dozrává nejen jako mnich, ale jako i člověk. První sliby skládá na dobu tří let. Mnich slibuje, že bude žít v klášteře v souladu s pravidly cisterciáckého života a usilovat o neustálé obrácení. Udělá proto vše, aby se nezastavil na cestě, a aby zůstal bdělý a přitom klidný, otevřený Boží službě. Po vypršení časných slibů se může zasvětit Bohu slavnými sliby na celý život.
Dům pro hosty
Přestavbou zchátralé budovy postavené v roce 1760, vznikl dům pro hosty, která původně sloužila k ustájení ovcí. Severní část budovy zabírají tak zvané fortny. Hosté zde najdou výstavu fotografií, která přiblíží v rychlosti jejich život. Pokud by chtěli poznat život lépe, můžou shlédnout 30-ti minutový film režisérky Marie Šandové. V klášterním obchodě si mohou koupit hořčici vlastní výroby, pleťový krém, džemy další mnišské výrobky, jako i krásné knihy, růžence a obrázky.
Klášter není turistickým místem, není přístupný ani studentům architektury. Přijímání návštěv tohoto charakteru není v souladu mnišským životem.
Sdílení mnišského života
Pokud hosté, muži, kněží nebo řeholníci projeví přání, mohou s nimi strávit několik dnů, týden a sdílet mnišský život v tichu a modlitbě. V průběhu svého pobytu se společně účastní v jejich kostele mše svaté a božských oficií. Zbývající čas využijí k osobní modlitbě a četbě. Mohou se setkat s knězem, který je k dispozici hostům či požádat o manuální práci. Ubytovaní jsou v 1.patře v jednolůžkových pokojích s vybavením – sprcha i toaleta jsou k dispozici. V knihovně naleznou pěknou knihu ke čtení. V budově jsou i pokoje pro rodiny, které přicházejí navštívit své syny, mnichy. Jídelny jsou v přízemí. Jídla je dostatek, jsou zajištěny snídaně, obědy i večeře, proto není třeba přivážet svá jídla. Hosté jedí mlčky, poslouchají hudbu a v poledne četbu z refektáře mnichů. Pomáhají při přípravě a úklidu stolů a mytí nádobí. Cena za noc je uvedena na pokoji. Bratři jsou připraveni uhradit část nebo i celou částku za ubytování, protože finanční náklady by neměly zabránit návštěvy u nich. Aby nebylo rušeno mlčení, není v domě pro hosty přístup k internetu. Také žádají hosty, aby uvnitř budovy nepoužívali mobilní telefony. V prostorách domu hosté zachovávají ticho jako vzácný majetek, společný všem.
Ještě bych ráda zmínila, aby mohli ekologicky vytápět klášter štěpkou, zakoupili při budování kláštera 113 hektarů lesa. Rozlohu lesa rozšířili o několik hektarů zalesněním půdy, která se nehodila pro zemědělské využití. Bratři se věnují menším těžbám- likvidace polomů nebo kůrovcových ložisek. Kvalitní dřevo prodají, ostatní použijí na vytápění kláštera. Jiní bratři se zabývají prořezávkami, sázením a ožínáním sazenic.. Tyto činnosti jsou pro ně jako stvořené. Lze je provádět v tichu, vyžadují pozornost, vytrvalost.
Slova jednoho mnicha
Mnišské podnikání je jiné, jeho cílem není ekonomický růst do nekonečna. Práce nestojí ve středu našeho života, náš cíl je jiný, duchovní. Víme, ale dobře, že žijeme v ekonomickém prostředí, která má svá pravidla. Proto je tato rovnováha velmi jemná a vyžaduje neustálou bdělost. Snadno by se dalo sklouznout do jednoho nebo druhého extrému.
U podnikatelů je to tak, že pokud zájem roste, přijmou nové zaměstnance a posílí výrobu.

Čerpáno z idnes a Opatství Nový Dvůr

Loading Facebook Comments ...

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here