Máme tu čas vánoční a s ním i přetrvávající shon, který je spojen s pečením vánočního cukroví, vánočky, vánoční štoly a v neposlední řadě vánoční úklid. Vánoce jsou krásným svátkem, ale zároveň i plnou řadou věcí, které je třeba udělat a mnoho z nás vše dělá na poslední chvíli a jelikož důležitou částí dne je spánek, ráda bych se s vámi dnes soustředila na téma spánku, aby naše tělo nestrádalo a my měli vše, co potřebujeme.
Co je to vlastně spánek?
- Spánek je útlumová a relaxační fáze organismu, při níž dochází ke změně činnosti mozku doprovázené ztrátou vědomí, podstatně sníženou citlivostí na vnější podněty a dále mimo jiné dochází k uvolnění svalstva, po většinu doby jeho trvání je snížena tělesná teplota, dýchání se zpomaluje a krevní tlak se snižuje. Je to stav snížené mentální a motorické aktivity. Během spánku se lidem zdají sny a to, jak se zjistilo cíleným buzením při výzkumu, i tehdy, když si po probuzení žádný sen nevybavují.
- Je opakovaně se vyskytující stav organismu, charakterizovaný sníženou pohybovou aktivitou a omezenou reaktivitou na vnější podněty. Je to aktivní a složitý děj daný výsledkem součinnosti několika oblastí v mozku. Spánek je okamžitě vratný děj, čímž se odlišuje například od kómatu.
Co rozhoduje o dobrém spánku?
– Délka spánku
– Optimální doba ulehnutí
– Samotný čas usnutí
– Rozhodující je kvalita- nejkvalitnější je spánek přirozený, ale bohužel, kvalita spánku je velice křehká věc ovlivnitelná spoustou faktorů. Důsledné dodržování spánkové hygieny a omezení stresu se v moderní společnosti podaří asi jen málokomu z nás.
V průběhu spánku se vyskytují časové úseky, kdy mozek, navzdory převážně útlumovému charakteru spánku, intenzivně pracuje. Spánek nám zabere přibližně třetinu života. Rušení nebo neumožnění spánku vede k potřebě spánku mimo obvyklou dobu a k psychickým potížím, od mírných až po velmi závažné. U pokusných zvířat se zjistilo, že dlouhodobější (dny až týdny) zamezení spánku vede ke smrti zvířete.
Z venkovního pohledu je spánek stav charakterizovaný:
- Stereotypní polohou těla
- Zvýšením prahu pro reakci na podněty ze stran smyslů
- Minimálním pohybem
- Snížením tělesné teploty a produkcí tepla- důvod, proč se lidé přikrývají
Fáze spánku
Spánek nám probíhá ve dvou odlišných režimech:
1. REM
2. NREM
Oba režimy se pravidelně střídají.
REM je charakteristická intenzita mozkové činnosti přibližně na úrovni bdělého stavu, rychlé oční pohyby (pod zavřenými víčky), živé sny a ztráta svalového napětí téměř všech vůlí ovládaných svalů.
NREM je charakterizována útlumem mozkové činnosti stejně jako tělesným klidem a uvolněním. Tato fáze se dělí na čtyři stádia podle hloubky spánku.
Spánek dospělého člověka obvykle začíná postupným střídáním stadií NREM od prvního do čtvrtého. Tento postup je občas přerušen tělesnými pohyby a částečným probuzením. Asi po 70–80 minutách se spící obvykle krátce vrací do třetího nebo druhého stadia a následuje první fáze REM, která trvá asi 5–10 minut. Délka celého cyklu, od začátku prvního stadia NREM až po ukončení první fáze REM je asi 90–110 minut. V typických případech se tento cyklus opakuje čtyřikrát až šestkrát za noc a v každém následujícím cyklu se třetí a čtvrté stadium NREM zkracuje, zatímco narůstá délka fáze REM.
Přesný průběh spánkového cyklu je u každého jedince odlišný a mění se i s věkem.
Usínání
je přechodný stav mezi bdělostí a spánkem. Přechod z bdělého do spánkového stavu probíhá vždy podobně, i když rozdílným tempem. Nejprve se objevují výrazné tělesné pohyby a změny polohy těla. Poté následuje prohloubené dýchání a pomalé zavírání očí. V tomto stadiu se občas objevují výrazné svalové křeče provázené škubnutím celého těla, které mohou vést ke krátkému přechodnému probuzení. Křeče jsou nejspíše vyvolávány motorickými impulsy z nižších mozkových center, což je projevem nervových procesů reagujících na přechody k další etapě spánku. Při usínání se postupně snižuje svalové napětí, krevní tlak i tepová frekvence. Během usínání má člověk sklon k těkavým myšlenkám a polosnům, snadno podléhá smyslovým klamům, na které může zareagovat škubnutím těla a následným probuzením.
Objevují se také specifické pseudohalucinace – pokud člověk vykonával nějakou zdlouhavou jednotvárnou činnost, útržky této činnosti se mu stále míhají před očima. Člověk rychleji usíná a pak lépe spí, pokud se 1 až 2 hodiny před spaním koupá či sprchuje v teplé vodě.
Zajímavostí však je jak plyne mýtus, že když si dáte kofein, tak neusnete, tak opak je pravdou. Kofein před spaním nemá na kvalitu spánku vliv, ale alkohol či nikotin spánek zhoršují.
Probouzení
je návrat ze spánku do stavu bdělosti. V mnohém se podobá fázi usínání, ale zpravidla probíhá mnohem rychleji. U někoho však může delší dobu přetrvávat stav podobný náměsíčnosti, člověk vykonává činnost, aniž by si to později pamatoval. Někteří lidé se dokážou probudit každý den přesně v určenou hodinu, aniž by používali budík. Přesnost probuzení je u některých z nich obdivuhodná.
Snění
je prožitek zdánlivých smyslových vjemů (především zrakových), emocí a myšlenek vnímaných v průběhu spánku, které nejsou ovládány vůlí snícího člověka. Převážná většina snů se odehrává v průběhu REM fáze spánku; když byli při pokusu dobrovolníci probuzeni v NREM fázi spánku, tak uvedli sny jen ve 20 %. Je prokázáno, že sny v NREM fázi jsou podstatně kratší, obsahují méně vizuálních prvků a zdaleka nejsou tak živé jako sny v REM fázi.
O REM fázi spánku je prokázáno, že je fyziologicky podstatou snové činnosti, a někdy bývá nazývána také D-stav (od anglického slova “dream” = sen).
Spánková deprivace
Je stav způsobený nedostatkem spánu. Mezi jiným má za následek ospalost, zhoršení soustředění a úsudku, v těžkých případech také například halucinace nebo nesouvislé myšlení.
Spánkový rytmus
Mezi lidmi existují rozdíly, které shledáváme v úrovních ranní aktivity. Člověk, který je ráno aktivní je nazývaný též jako ranní ptáče, zatímco člověk, kterému jeho aktivita vzrůstá až odpoledne se nazývá noční pták. Tyto rozdíly nejsou pouze subjektivní. Srovnávací studie těchto dvou typů vedly k závěru, že se liší v několika důležitých momentech. Například ranní ptáčata mají větší produkci adrenalinu než noční ptáci, což se u nich projevuje celkovou aktivační úrovní. Vrcholu své tělesné teploty dosahují během dne o něco dřív než noční ptáci. Tyto rozdíly v aktivitě a tělesných stavech mohou výrazně ovlivňovat chování i výkonnost. V ranních hodinách se zvyšuje tělesná teplota, produkce hormonů a celková aktivita. Dlouhý dopolední spánek vede k útlumu metabolických procesů. Po probuzení je člověk celý zbytek dne utlumený a omámený. Noční ptáci více kouří a pijí alkohol, zatímco ranní ptáčata jsou více spokojená se životem.
Spánek je pro lidský organismus moc důležitý, ale jak se říká všeho s mírou, tak to platí i v tomto případě. Jelikož je toto téma dost neprozkoumané, tak si myslím, že si zaslouží víc než tento článek a ráda bych se k tomuto vrátila ač z pohledu poruch spánku a nebo délky spánku. A nakonec bych si ráda dovolila jeden citát, který moc dobře vypovídá o spánku a o tom, s čím se vlastně potýkáme každý den.
“Každé ráno má dvě volby: pokračovat ve spánku a snění
svých snů nebo se probudit a honit své sny.
Je to jen vaše volba.”
Čerpáno: wikipedia.cz, dobry-spanek.cz
