Postrachem druhé půlky 20. století byla základní vojenská služba zkráceně vojna.
Po ukončení střední školy, kluci našli ve schránce povolávací rozkaz. Ano mám na mysli, základní vojenskou službu. Dnešní mladí to neznají, ale mnoho z nás si na toto období vzpomenou.
Jaké to bylo?
Pamatuji si uplakané matky u vlaků a otce, kteří byli pyšní, že syn jde na vojnu a tím pádem je zdravý. Ne všem brancům se to líbilo. Brali to jako křivdu na jejich svobodu. Ti co byli sportovně založení, vojnu pojaly jako výzvu. Byla to branná povinnost řízená státem. Takzvanou modrou knížku dostali branci, kteří měli určenou diagnózu jako skoliózu, cukrovku, nemoc ledvin, plic a srdce. Našli se i chytráci, kteří se chtěli pouze této povinnosti vyhnout a hledali skuliny. Založili rodinu, nechali se zaměstnat jako horník a nebo obálkovou metodou u lékařů. Vojenská knížka vojáka základní služby byla šedá, průkaz o zbavení vojenské povinnosti byla modré barvy. Vojenská knížka vojáka z povolání měla barvu červenou. Ti co měli modrou knížku místo vojny mohli vést běžný civilní život.
Z dětí se vraceli chlapi. Naučili se poslušnosti, pořádku. První rok utekl jako voda a druhý se vlekl. Porušení rozkazů se trestalo sedmi dny basy. Mimo jiné se jednalo o opuštění posádky nebo špatně upravený stejnokroj. Příchod pod vlivem alkoholu a výtržnost na veřejnosti. Při opakovaném nedodržování kázně narůstaly i tresty a počty dní v base se museli nasluhovat. Byli tací, kteří nasluhovali i dva měsíce. V paměti z té doby určitě zůstal název Sabinov a neméně známý Kramolín. Jedná se o nápravné zařízení spadající pod vojenskou justici. Do tohoto vojenského vězení se dostali za rvačky v opilosti, napadení důstojníka. Nebo za postřelení sebe a kolegy ve stráži za nevhodnou manipulací zbraně na bojovém stanovišti dostal půl roku Sabinova, po této době se vrátil k původnímu útvaru, ale na jinou rotu. Vojáky strašili právě Sabinovem. Dodržujte vojenský pořádek a kázeň nebo vás necháme zavřít až zčernáte.
Nyní se podíváme do historie a připomeneme si jaké to bylo.
Základní služba existovala od první republiky. Plat vojáků – žold byl rozlišován podle hodnosti a bylo to jen pár procent běžné mzdy. Za stravu a ubytování vojáci neplatili nic. Na základě statistik Vojenského historického ústavu vyplývá že v letech 1964 – 1989 nepřežilo službu 3843 mužů. Vojáci umírali při běžném výcviku, dopravních nehodách, cvičných střelbách a dalších událostech, spojených s pobytem na vojně
a ne v boji. Jednalo se o neopatrnou manipulaci se zbraněmi. Mnoho mladých mužů během základní vojenské služby spáchalo sebevraždu, vzali si život dobrovolně. Jako příčinu bychom mohli uvést dlouhou dobu mimo rodinu, přátel nebo od přítelkyně a tím vznikaly osobní problémy. Bohužel sebevraždou řešili vojáci i šikanu mezi sebou. V armádě sloužilo přibližně 60 000 profesionálních vojáků, 140 000 byli příslušníci dvouleté základní vojenské služby, vysokoškoláci odcházeli na jeden rok. Československá lidová armáda ukončila svoji činnost v roce 2004, kde také sloužili i Slováci. Od 1.1.2005 funguje zcela profesionální armáda, která zahrnuje zhruba 25 000 vojáků aktivní služby včetně vojáků vojenské policie. Branná povinnost bude vyžadována pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu. Od roku 2004 zemřelo celkem 21 vojáků z povolání a 15 v zahraničních misích. Tuto informaci zveřejnila mluvčí Armády ČR Magdaléna Dvořáková.
Ministr obrany Lubomír Metnar, sdělil, že v současné době povinná vojna v Česku nebude, protože návrat by stál až dvacet miliard korun. Někteří rodiče mladých mužů žádají ministerstvo, aby to zvážilo. Politička Jana Černochová řekla, “armáda by neměla sloužit k převýchově kohokoli, od toho má být rodina. Armáda České republiky, by podle ní měla i nadále zůstat profesionální, ale musí mít kvalitní výzbroj a k dispozici dostatek vojáků. Oba politici, ale uvažují o zavedení branné výchovy do škol, díky tomu nabydou dovednosti, které můžou nahradit povinnou vojnu. Dále uvedla, že mladí lidé by bez moderních technologií nedokázali v lese přežít ani jeden den. Metnar také uvedl, naší ambicí je, abychom v roce 2025 měli 30 000 profesionálních vojáků. Loni byla výše výsluhy 12 500,- měsíčně, dostávalo ji asi 16 000 lidí, tato výsluha by měla kompenzovat vojákům omezení jejich práv a vyšší povinnosti, které během služby mají.
A na závěr koukneme do světa.
Povinná vojna je francouzský vynález, jako světová novinka byla zavedena po pádu Bastily. Od ní tuto občanskou povinnost přebíraly další státy. V roce 2001 se francouzská armáda stala profesionální. Vtipné je, že Macron je dosud jediný francouzský prezident, který povinným vojenským výcvikem neprošel a právě on žádá o jeho obnovení.
Švédsko opět zavádí povinnou službu, neboť se obává Ruska.
Nejdelší povinná vojna je v Severní Koreji, ženy slouží 7 let a muži 11let.
V Izraeli ženy narukují na 2 roky a muži na 3 roky.
Z evropských zemí mají povinnou vojenskou službu skandinávské země, Švýcarsko, Rakousko a Řecko.
Jste pro zavedení základní vojenské služby? Změnilo by to mladé lidi? Dostalo by se jim sebekázně?
Na tyto otázky není zcela jednoduché odpovědět…..
