V dnešní době je úplně jiná generace života, než byla dříve. Poslední dobou se čím dál více zamýšlím nad tím, zda se to dá vůbec změnit. Proto bych ráda, abyste ti z Vás, co budete mít jakýkoliv názor, připomínku ať už kladnou nebo zápornou napsali, ráda si totiž vyslechnu Váš názor v tomto pohledu na život.

Jak se říká „kdo si hraje, nezlobí“, ale je tomu doopravdy tak? Ano, toto platilo v generacích zpátky, ale nyní je to už trošku jinak.

Když budeme přemýšlet a pátrat v paměti, kdy nám maminka četla pohádky. Pohádka- z českého jazyka všichni dobře víme, že je to literární dílo, které se píše zejména pro děti, také dobře víme, že vychází z ústní lidové slovesnosti, ale kde se to všechno vzalo?

Samozřejmě musíme brát v potaz pohádky, kde je život a normální lidé, nemyslím pohádky, kde vystupují nadpřirozené postavy. Vrátíme se tedy k pohádce, kterou si trošku rozebereme.

Autor nám napíše pohádku, která nám vzniká v životě na vesnici, ale jak všichni dobře víme fantazie je opravdu skvělá záležitost, kterou někteří z nás dokáží využívat i ve zlém. Fantazie z příběhu nynějším, je ale taková, že dokresluje život obyvatel, dětství malých raubířů z osad, kde se svými rodiči, prarodiči a kamarády žili. Pro nás dnes už celkem nepředstavitelné.

Spousta z nás říká, že to změní, a že jejich děti takové nebudou, ale musíme být realisté. Doba se prostě zastavit nedá. Je to škoda, ale dnešní svět už takový je a měli bychom se s tím smířit a spíše než věnovat čas zákazům a hledáním možnosti, jak utéct z reality věnovat čas právě našim dětem.

Mohu se přesvědčit každý den sama, když nějaké dítko nemá, to co ostatní a vlastně i Vy, přijďte se podívat na jakékoliv nádraží, kde děti čekají nebo do parku, kde se schází. Myslíte si, že může být šťastné? Sama bych to asi také viděla jinak, kdybych nebyla součástí několika rozhovorů a neúčastnila se každodenních rozporů mezi malými dětmi, kdy se skupina lidí posmívá malé holčičce. Pro ty, co si teď řeknou, že vždy je někdo, komu se posmívají. To ano, ale nemusí to být kvůli tomu, co rodiče mohou ovlivnit. Peníze nejsou všechno, ale myslím si, že děti by za to trpět neměli. Je jasné, že každý si nemůže dovolit všechno prvotřídní kvality, ale zde bych chtěla moc poděkovat mé rodině a vlastně hlavně všem rodičům, nejen mým ani kohokoliv jiného. Všem rodičům, které se snaží splnit svým dětem jejich nemalá přání. Ty děti si to doopravdy zaslouží. Doba je na druhou stranu, tak zlá, že si žádá elektroniku každým dnem víc a víc a děti jsou zvyklé na elektroniku každý den ve škole. Proto bychom si měli uvědomit, že když dítě z domu odejde například v 7:00 a vrací se ze školy nebo z družiny v 15:00, že po nich nemůžeme chtít, když takto s elektronikou tráví 5 dní ze 7, aby si hráli jinak.

Dříve jsme si mohli hrát venku, ale nyní se každá maminka o své dítě, tak moc bojí až některé maminky raději dětem denně pustí elektroniku, která dnešní děti naprosto naplňuje, než aby je pustila samotné ven, mají strach, aby se nechytli nesprávné party, která je zavede do světa návykových látek nebo nedej bože Vašemu největšímu štěstí ublíží.

Když jsem byla menší také jsem říkala, že moje děti nebudou na počítači, nebudou na xboxu, playstationu či na mobilním telefonu, ale momentálně, když vidím jaká je situace, kdy jsou na sebe lidé zlý, tak už teď vím, že až jednou bude mé dítě v první třídě, tak mít mobilní telefon bude a to z jediného důvodu. A ten je prostý, vím že se bude cítit v bezpečí. Vždy když bude něco potřebovat bude moci komukoliv zavolat a nějak si pomoci. Dříve toto fungovalo, tak že lidé si pomáhali a když byl někdo v nebezpečí nebo zraněný, tak si lidé pomohli, ale dnes? Když vidím, že na zemi leží pán, protože upadl, nezvedá se a řada lidí, která jde z vlaku se ani nezeptá, zda je v pořádku, tak je mi z toho opravdu smutno a jak se říká, nikdy nevíte, kdy se, co může stát.

Ano přiznávám i na toto byste mi mohli oponovat a to tím, že mobilní telefon je vlastně prostředek pro hru, a že Vaše děti si na něm hrají hry, a když jim potřebujete zavolat tak to ani nezvednou, tak na co vlastně ten telefon potřebují?

Mohu Vám s čistým svědomím říct, že já taková byla také, ale na druhou stranu, když Vám to zde napíšu z role malé holky, která chodí do školy a má u sebe mobilní telefon. Vždycky jsem věděla, že kdyby se mi cokoliv stalo, tak tam pro mě je moje maminka, protože pro každé dítě je na druhé straně jeho maminka. A pro mě jako pro to malé dítko, které o nějakém nebezpečí vlastně ani nepřemýšlí, vždycky jsem měla pocit, že mám u sebe svou maminku. Teď když už jsem daleko starší vím, že je mamka v práci, a že mi ten telefon nemůže pokaždé vzít, ale vždy když může tak tam pro mě je, a to se nikdy nezměnilo a určitě každá maminka potvrdí, že se také nikdy nezmění. Kolikrát když to vidím a mohu sama posoudit je mi až líto, kvůli jakým blbostem jsem právě mamce nezvedla mobilní telefon a ona o mě měla takový strach.

Chtěla jsem si sama pro sebe uvědomit a tím také pomoci těm dětem, které potají i na záchodkách pláčou kvůli tomu, že nemají, to co ostatní. Vím, že velkou roli hrají finance, elektronika totiž není nejlevnější zboží, a opravdu plně chápu, když nemáte jen jedno dítko, tak například třem dětem je prostě nemožné koupit mobilní telefon za 10 000,- a kolikrát i dražší, ale právě díky tomu postupu existuje mnoho internetových bazarů i kamenných obchodů, kde prodávají použité mobilní telefony nebo jsou, jak se říká „neznačkové“ mobilní telefony, kde neplatíme právě tu značku a věřte, že možná si Vaše dítko vyslechne „ty máš jen to a to“, ale když poté zjistí, že aplikace tam může mít stejné jako ti ostatní, tak mu to rozhodně nebude vadit tak, jako když se mu budou každý den smát, že nemá, to co ostatní ano.

Tímto článkem jsem jen chtěla podotknout, že malé dítě, které je vhozeno do tohoto velkého světa plného dobrodružství, zákoutí a čekajících radostí, lásky, ale také bohužel strasti, bolesti a nenávisti. Udělejme to svým dětem jednodušší. Oni si nevybrali, do jaké doby se narodí.

A když jsem tento článek pojmenovala tímto názvem, myslíte že je možné vyhrát nad postupem světa elektroniky?

Dále jsem chtěla dodat všem rodičům motivaci a trochu je povzbudit, případně pomoci dětem, které se tímto trápí. Hlavu vzhůru 🙂

Vždy, když se budete cítit špatně, vzpomeňte si na Vaši rodinu a třeba i na mě, držím palce každému, kdo žije tento úžasný a zároveň strastiplný život. Užívejte si každý den, protože se zajisté máme, na co těšit. 🙂

Loading Facebook Comments ...

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here