Máme za sebou prvních pár zářijových dní, pro některé školáky se odstartoval začátek nové etapy života, pro ostatní zase jen nástup do školy po dvou měsíční pauze. Já bych se v tomto článku ráda vrátila právě k prázdninám a to, tak že bych Vám chtěla napsat tip, na to, kam se podívat případně i teď v rámci dní, kdy většinou máme čas jen o víkendu.

A je to zámecký resort Dětenice. V Dětenicích jsme s přítelem strávili jednu noc, kdy jsme si odtamtud odvezli opravdu spoustu zážitků.

Když jsme dorazili do tohoto resortu, první naše kroky mířili do středověké krčmy, kde jsme si objednali oběd. Co každého zajisté zarazí nejdříve je to, že k Vám přijde obsluha, která Vám zajisté vykat nebude. Oslovení Paň mámo, rajdo či otče je úplně běžná věc, nad kterou se zde nikdo nepozastaví. Po objednávce pití nám přinesli Coca- Colu, co jsem si objednala s dodatkem „tady je jedna černá močka“. Jídlo se nevybírá v klasickém jídelním lístku, ale zde se to nazývá Žrádelník. Když už jsme si vybrali jídlo z tzv. žrádelníku, donesli nám něco k zakousnutí a to byl domácí kulatý chléb. Jídlo se nenosí na talířích, ale v pekáčku, na prkénku nebo na dřevěných talířích. Obsluha a vlastně veškerý personál chodí oblečený v dobových kostýmech a opravdu si připadáte jako ve středověku. Takže hláška neboli Motto tohoto středověkého resortu Nepřijedeš- nezažiješ, je tomu opravdu tak, my jsme na toto místo jeli s tím, že uvidíme něco jiného, ale až takovéto jsme to opravdu nečekali.

 

Následně jsme šli na recepci, kde jsme se chtěli dozvědět něco více o našem zarezervovaném pobytu právě na tomto místě. Když jsme tam vešli, působilo to na nás dost zvláštně. Bylo to tmavé místo, kde se nacházela jen paní na recepci, která na nás až vlastně arogantně vybafla s tím „co tady chcete?“. Řekli jsme, že zde máme rezervovaný rytířský pokoj. Chtěli po nás Ksichtkartu, v tu chvíli nám to vlastně ani jednomu nedošlo, tak paní před námi nám řekla, že chce občanský průkaz.

Poté nás pán odvedl ke stolu, kde nám vysvětlil veškeré informace o našem pobytu samozřejmě mluvou ve středověké době. Na přivítanou jsme dostali malý keramický hrneček červeného vína a byla možnost objednat si i zde pití nebo jídlo. Dále nám bylo vysvětleno, že si máme raději přeparkovat auto na parkoviště za středověký hotel, aby se nám nestalo až půjdou lidé z krčmy, abychom auto neměli pozvracené.Poté až jsme poseděli, tak nás slečna odvedla do naší komůrky. Všechny komůrky byli pojmenované po osobách. Byl to klíč s kovovou destičkou, kde bylo jméno osoby, jak se jmenoval náš pokoj. V tomto rytířském pokoji, kde jsme byli ubytováni se nacházela koupelna, kde bylo kovové umyvadlo, sprcha, ve které byla konev, ze které tekla voda jako z normální sprchy, záchod vypadal jako by byl suchý, ale nemusíte se bát, měl normálně splachování.

Když se vyšlo z koupelny před Vámi byla vysoká postel, já s mými 158cm jsem na postel doslova skákala, ale byla opravdu nádherná. Byla to dřevěná postel s modrým ustláním. Na pokoji byli zapálené svíčky, které dodávali ještě lepší celkový dojem, přidávali k dosažení na středověké téma a tu správnou atmosféru.

Poté, co jsme se ubytovali, navštívili jsme zámek. Vedle středověké krčmy se nachází obchůdek se suvenýry, kde jsme si zakoupili prohlídku. Na tomto zámku jsou dva základní druhy prohlídek, a to buď klasická nebo čarodějnická. Vybrali jsme si čarodějnickou. Prohlídkou nás prováděla velmi sympatická slečna neboli čarodějnice, která nás oslovovala sedláctvo. Prohlídka byla velice zajímavá, jak pro nás, tak pro děti, které na prohlídce byli, takže se na této prohlídce opravdu nemusíte bát toho, že by se Vaše děti nudily, protože jak všichni víme, dětem ještě historie opravdu nic neříká. Prošli jsme si zámek a dozvěděli se spousty zajímavých informací. Po celém zámku je spousta loveckých trofejí, historických zbraní či velká sbírka obrazů. Zajímavostí pro nás ovšem byla informace, která je z nedávné minulosti a to, že se na tomto zámku natáčela známá česká pohádka Řachanda, a to například když tam byla rozmazlená princezna Markétka ve své komnatě, tak to byla jedna z komnat právě na zámku Dětenice.

Když si řekneme něco o historii právě Dětenic, tak bych ráda zmínila tyto zajímavosti:

  • Podle pověsti zhruba v 11. století projížděl kníže Oldřich touto oblastí a nalezl zde dva opuštěné chlapce, o které se staral, vychovával je, a tak zdejší osadu pojmenoval Dětenice- podle těchto dvou osamělých dětí.
  • Tento zámek prošel pod rukami více pánům a rodům, ale když bych měla zde napsat zajímavé události, tak bych zajisté zmínila, že Oktavián z Valdštejna zde roku 1673 nechal postavit školu. Dále by za jisté za zmínku stál hrabě Jan Clamm-Gallas, který zde nechal vykácet velké množství lesů, postavil Nový dvůr a zámek nechal přestavět v pozdně barokním slohu do dnešní podoby.
  • Posledním majitelem panství v letech 1926 – 1945 byl Ing. Emanuel Řehák, který zval obyvatele Dětenic na zámek při dožínkových a jiných slavnostech. V roce 1948 byl Řehákův majetek zestátněn. V budově zámku byla nejprve zřízena učňovská zahradnická škola a poté internátní zvláštní škola. Následně roku 1991 byla zvláštní škola zrušena a přemístěna, zámek byl prázdný a pomalu chátral v majetku okresního úřadu Jičín.
  • Až v roce 1998 zámek od státu koupil pan Pavel Ondráček, který po dva roky prováděl rozsáhlou rekonstrukci. V roce 2000 byl zámek znovu zpřístupněn veřejnosti. A tak je to do dnešní doby, zámek je přístupný veřejnosti a podle mého názoru určitě stojí za vidění.

Dále je v tomto resortu k vidění dětenický pivovar, který zde nemohu posoudit, protože jsme z důvodu nedostatku času vlastně ani nestihli.

K pobytu je na 18 hodinu rezervovaný středověký program ve středověké krčmě, který začíná v 19 hodin a trvá až do 22 hodin.

V tomto programu se nachází spousta zábavy, jídla, pití, středověké mluvy nebo napínavých záběrů, které Vás zajisté dostanou do dávných dob, kdy lidstvo bylo úplně na jiné životní úrovni.

Na tomto programu se k Vám lidé chovají úplně jinak, než všichni zde známe. Zaznamenala jsem si pár hlášek a otázek, které zdejší obsluha používala.

 

Zde napíšu jen pár slovních spojení z jejich opravdu bohaté slovní zásoby:

  • Buďte zdrávy, co budete chlastat?
  • Máte vybranou žranici?
  • Co budete žrát?
  • Tam vzádu nesušej?
  • Mají, co chlastat?
  • Vezmu ti tady tohle ať ti to tady nestraší, jedno strašidlo totiž zajisté stačí
  • Pod svícnem je největší tma co?
  • Tady nesušej hubu?
  • Co si říkala paň mámo?

 

A to byla jen ukázka, na které si můžete alespoň představit, jaké to vlastně je, ale mohu Vám říct, že i když jsem tohle všechno také věděla, tak na vlastní kůži a jak vlastně zní i motto- Středověk na vlastní kůži, je tomu opravdu tak, zažijete něco, co jste zajisté ještě nezažili.

V programu se nacházeli tanečnice s dobovou hudbou, vymítání z jedné z hostů, ohnivý muž, muž s hadem a spousta dalších. Zde přikládám pár videí právě z tohoto programu, ale jak už jsem psala naživo je to stejně úplně něco jiného.

Když jsme přišli do naší komůrky, šli jsme do sprchy, což bych na tomto pobytu viděla jako jedinou nevýhodu a to sprcha, protože je otevřená, a tak je voda, jak se říká v podstatě všude. Vlezli nebo v mém případě spíše vyskočili do postele a šli jsme spát. O půlnoci, ale začalo strašit a to doopravdy. Slyšeli jsme odbíjení hodin, smích nějaké čarodějnice, pláč dětí a jiné zvuky. Toto podle mého názoru opravdu nikde jinde nezažijete a musím říct, že i já jsem se docela bála, protože nevíte, co od toho očekávat a toto jsme ani dopředu nevěděli.

Ráno byla připravena snídaně formou švédského stolu, který byl opravdu bohatý. Od 14 hodin je v tomto areálu ještě rytířské klání, na kterém jsme, ale z důvodu přejíždění na už psaný Zámek Loučeň nestihli.

Určitě bych chtěla poděkovat veškerému personálu tohoto resortu a také patří můj obdiv tomu, koho vlastně tento nápad lidem představit jaké to vlastně bylo za jiných dob a to nejen na určitou chvíli, ale po celou dobu, kdy se nacházíte v tomto resortu se s Vámi takto jedná. Myslím si, že je to opravdu zajímavé oživení a doporučila bych to každému, kdo přemýšlí jet se na toto místo podívat.

Jak se zde praví Středověk na vlastní kůži a nepřijedeš- nezažiješ. V obou případech naprostá pravda.

Nakonec bych chtěla všem popřát úspěšný start nového školního roku a rodičům pevné nervy s jejich milovanými dětmi. 🙂

Předchozí článekDětství s handicepem uší
Další článekZachraňme společně kus historie, Kostel Všech Svatých v Sedloňově

Leave a Reply