Je tu doba internetu, která je v hodně věcech moc příjemná a momentálně v době distančních výuk či zaměstnání home office velice důležitá. Ale jsou věci, na které je třeba dát si opravdový pozor. Bezpečnost na internetu již probíral náš redaktor Peter v tomto článku o VPN. Dnes bych na to ráda navázala, ale naopak bych chtěla probrat jaké jsou následky.

Kyberšikana – Co je to?

  • je kolektivní označení forem šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je internet a mobilní telefony, které slouží k agresivnímu a záměrnému poškození uživatele těchto médií. Stejně jako tradiční šikana zahrnuje i kyberšikana opakované chování a nepoměr sil mezi agresorem a obětí. Mezi další kritéria, která identifikují kyberšikanu, patří fakt, že oběť vnímá to, co se děje, jako nepříjemné a ubližující.
  • Kyberšikana však může být způsobena také neúmyslně – nevhodný žert se např. vymkne kontrole a může se rozvinout do podoby intenzivní kyberšikany. Na toto je třeba dát si pozor. Je možné neúmyslně ublížit kamarádovi nebo kamarádce, aniž by jste to chtěli.

Aktéři šikany – jaké rozlišujeme?

Role „oběť-agresor-přihlížející“ jsou v kyberprostoru rozloženy jinak než u tradiční šikany. Zdánlivě jasný případ může být ve skutečnosti mnohem složitější

  1. OBĚŤ – Mezi nejčastější oběti kyberšikany patří děti a teenageři, které jsou odmítány kolektivem z důvodu osobnostní charakteristiky, jako je plachost, stydlivost, nejistota a fyzické vlastnosti (barva vlasů, pleti, postava, styl oblékání…). Existují i případy, ve kterých se sám agresor stane obětí, a to v případech, kdy se takto jeho oběť mstí nebo se proti jeho chování zvedne nepřiměřený odpor na internetu ze strany dalších lidí.
  2. AGRESOR – Agresorům kyberšikany je společná nižší míra empatie v porovnání s ostatními dětmi, jelikož se neumějí vcítit do oběti a chápat, jaké zranění způsobují. Agresor svou oběť nevidí a nezná její reakce, tudíž nedokáže odhadnout, jak velkou újmu by ji mohl způsobit.
  3. PŘIHLÍŽEJÍCÍ – Existuje několik druhů přihlížejících. Někteří jsou následovníci agresora, někteří jsou nezúčastnění a někteří jsou na straně oběti. Role těchto přihlížejících je velmi důležitá, pokud proti kyberšikaně otevřeně vystoupí, to se ale ve většině případů bohužel nestává.

 

Jaké jsou druhy kyberšikany?

  • Kyberstalking
    – V překladu jde o pronásledování v kyberprostoru – přes PC, na internetu nejčastěji pomocí SMS, chatu, emailu, telefonu, sociálních sítí, Skypu a jiných telekomunikačních možností, a že jich je v našem světě už mnoho. Oběti většinou pronásledovatele (stalkera) znají, často jde o bývalého milence/milenku, kamaráda, zrazeného přítele nebo milovníka. Stalker může být ale i neznámý, a to v případě, že si oběť vyhlédl náhodně na internetu. Pronásledované oběti hrozí naprostá ztráta soukromí, osobních údajů a pocitu bezpečí. Stalking je od 1. června 2010 trestný čin.
  • Kyberharašení
    – Za kyberharašení jsou označovány opakované zprávy zasílané agresorem, které jsou oběti nepříjemné a obtěžují ho. Tato situace může vzniknout i ze vzájemné konverzace, ta se stane nepříjemnou a oběť není schopná ji ukončit, někdy ze strachu nebo třeba z lítosti . Agresor většinou oběť začne uhánět zprávami ihned po připojení na internet nebo jí zasílá nežádoucí SMS.
  • Vyloučení a ostrakizace
    – V této formě kyberšikany je oběť aktivně vylučována z nějaké skupiny, do které by chtěla nebo i měla zapadat. Ostrakizace je pro oběť velmi bolestná, i když postrádá přímý prvek agrese. Oběť trpí frustrací z nenaplnění potřeby někam patřit. Na internetu je to často horší než v reálném životě, jelikož tam je patrné, kdo je oblíbený a kdo ne. Jako příklad můžeme uvést, když je oběť vyloučena z facebookové skupiny, kde to většinou vidí větší množství lidí než v realitě.
  • Sexting
    – Jde o zasílání textů, fotografií a videí se sexuální tematikou prostřednictvím elektronických a telekomunikačních médií. Tyto materiály pak často končí na internetu a můžou mít pro oběť fatální důsledky, jelikož jsou často použity jako prostředek k vydírání. Některé případy mohou skončit až sebevraždou. Útočník se v případě, že je oběť mladší 18 let, dopouští trestné činnosti v oblasti šíření dětské pornografie.
  • Flaming
    – Jde o nepřátelské chování útočníka vůči oběti ve virtuálním, internetovém světě. Je to výrazně vyhrocená a agresivní diskuze až hádka na internetu. Někteří uživatelé úmyslně podobné diskuze provokují vkládáním různých kontroverzních příspěvků, urážením účastníků diskuzí a jiných negativních věcí. Výzkumy ukazují, že slovní napadání je ve virtuálním prostředí až čtyřikrát častější než v reálném životě. Lidé si tím kompenzují agresivitu, kterou v sobě drží a nedokáží jí vrazit do prostoru, kde je z jejich strany nepochopena.
  • Happy Slapping
    – Jedná se o celkem novou „zábavu“ mladých lidí, která vznikla v Británii. Spočívá v tom, že agresor si vybere oběť a následně ji fyzicky napadne (zfackuje) a celé se to nahrává na mobilní telefon. Poté je nahrávka zveřejněna na internetu jako virál a na síti funguje jako velice posměšné video, ale nikdo si neuvědomuje, jak je tomu člověku. V této době happy slapping neobsahuje jen fackování, ale už i závažnější útoky za hranicí zákona a i svlékání oběti. Zveřejnění a šíření těchto videí vedlo v některých případech až ke smrti oběti, protože uvědomění a narůstající počet shlédnutí vede k prohlubujícím se depresím.

A posledním je Kybergrooming

Je to velice řešené téma, proto bych se zde chtěla trochu více rozepsat. Sice všechny druhy kyberšikany jsou opravdu závažné, ale toto je součástí projektu – film V síti, o kterém bych si ráda popovídala zase příště.

Takže Kybergrooming:

  • je označení pro chování uživatelů internetových komunikačních prostředků (chat, Skype atd.), kteří tyto prostředky využívají k navázání důvěrných vztahů se svými oběťmi, zejména dětmi
  • Po navázání důvěrného vztahu, groomer vyzve svou oběť k reálnému setkání, jehož cílem je sexuální nebo jiné zneužití důvěry vybrané osoby. Oběťmi kybergroomingu mohou být i dospělí a senioři.
  • Nejznámější případ v ČR představuje zneužití 21 chlapců deviantem a groomerem Pavlem Hovorkou, za které byl v roce 2009 odsouzen k 6,5 rokům vězení
  • Poněkud nejbližší informační materiál je právě dokument V síti

Jaké jsou jeho typické oběti?
– děti ve věku od 11 do 17 let
– zejména to jsou ženy
– lidé, kteří tráví mnoho volného času v on-line prostoru
– kteří projevují znaky závislosti na internetu
– ti kteří mají nedostatek sebevědomí a sebedůvěry
– ti, co nemají dostatek lásky a pozornosti
– osamělí lidé
– někdy i lidé s nedostatkem kritiky
– a hlavně neznalé, nepoučené proti rizikům otevřeného internetového světa

A jaký je v ČR trestní postih?
– Předmětný trestný čin je upraven v ustanovení § 193b trestního zákoníku. Právnická nebo fyzická osoba, která dítěti mladšímu patnácti let, tedy dítěti, které není schopno dát zodpovědný souhlas k pohlavnímu styku, navrhne setkání s cílem spáchat na něm trestný čin pohlavního zneužití, výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií, zneužití dítěte k výrobě pornografie a svádění k pohlavnímu styku, popř. jiný trestný čin se sexuální pohnutkou (může jít např. o trestný čin obchodování s lidmi či trestný čin sexuálního nátlaku) naplní objektivní stránku trestného činu navazování nedovolených kontaktů s dítětem.

Předchozí článekJak si doma zasadit avokádo?
Další článekZasazení připraveného avokáda do květináče

Leave a Reply