Dnes je to přesně 70 let od popravy Milady Horákové a proto bych si s Vámi v tomto článku na ni ráda zavzpomínala.
Dne 8.6.1950 byla v komunisty zinscenovaném procesu odsouzena k trestu smrti za falešné obvinění “záškodnického spiknutí proti republice” a dne 27.6.1950 byla Milada Horáková oběšena na nádvoří pankrácké věznice.
Kdo to byla Milada Horáková?
Milada Horáková, rozená Králová (25.12.1901 – 27.6.1950). Byla to česká právnička, politička, národní demokratická socialistka a feministka.
Roku 1950 se stala obětí justiční vraždy během komunistických a politických procesů za vykonstruované spiknutí a velezradu.
Byla to jediná žena, která byla popravena v rámci těchto řízení a procesů.
Již během studií práv na vysoké škole se Horáková hájila za ženská práva v Ženské národní radě a v roce 1929 vstoupila do strany národních socialistů a začala pracovat na pražském magistrátu.
Během nacistické okupace byla aktivní v antifašistickém odboji, za což byla později tvrdě vyslýchána gestapem a mezi lety 1940 – 1945 vězněna.
Po konci druhé světové války vstoupila do znovu obnovené národně socialistické strany a stala se poslankyní Národního shromáždění. Byla kritičkou nedemokratických tendencí komunistické strany, za což byla sledována StB.
Proces s Miladou Horákovou
Proces se skupinou Milady Horákové, zvaný též proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice se skupinou Dr. Milady Horákové či proces s Miladou Horákovou a spol., byl největší a nejvýznamnější vykonstruovaný politický monstrproces v komunistickém Československu. Proces probíhal od 31. května do 8. června 1950.
Proces je označován jako největší, protože na hlavní skupinu byly navázány desítky dalších následných procesů po celé republice a počet obžalovaných dosáhl čísla 639. Všechny tyto procesy tvořily dohromady jeden celek.
Výsledkem hlavního procesu s Miladou Horákovou byly čtyři justiční vraždy. Včetně následných procesů však bylo uděleno celkem 10 trestů smrti, 48 doživotních trestů a další tresty odnětí svobody v souhrnné délce 7830 let.
Byl to jediný ze stovek politických procesů z doby po únoru 1948, ve kterém byla k smrti odsouzena a následně opravdu popravena žena.
JUDr. Milada Horáková se stala obětí justiční vraždy jako členka demokratické opozice proti režimu komunistické strany. Její dopisy byly napsány ve třech závěrečných dnech jejího života ve dnech 24. až 27. června 1950. Jsou důkazem vnitřní síly této ženy a mají nám všem stále co říci, ačkoli byly určeny rodině a nejbližším přátelům. Dopisy byly rodině vydány až v roce 1990.
V prvním a posledním dopise můžeme shrnout její život, :
Milada Horáková se narodila v rodině, kterou nadevše milovala a i v dopisech dávala najevo náklonnost a lásku ke své rodině, děkovala za vše, co pro ni udělali.
Nechtěla žádnou lítost, dle jejích slov žila plnohodnotný a plný život, který nestál, nezahníval, ale prudce tekl a vířil. Byla šťastná za teplo ve své rodině a upřímnou lidskou pohodu. Nechtěla, aby po ni lidé smutnili, brala vše s nadhledem. Nakonec řekla, že je ráda, že to bude rychlé, než aby umírala zdlouhavou smrtí, protože každý příběh někde končí.
Poslední slova:
„Padám, padám… Tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid… Budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám… Přeji vám to, přeji vám…,“ taková byla podle všeho poslední slova právničky a političky Milady Horákové, kterou popravili před sedmdesáti lety 27. června 1950 v 05:35 hodin v pankrácké věznici. Byla oběšena poté, co ji komunisté odsoudili ve vykonstruovaném procesu za velezradu.
Vykonstruovaný proces = Je to označení soudního řízení, které má smysl odsouzení obžalovaného za trestné činy, kterých se nedopustil- není to řádný soudní proces. Smysl není určit vinu a vznést spravedlivý rozsudek a za něj být potrestán, ale zde se odůvodňuje předem již určený trest.
Na její počest visí černé prapory, kniha i divadelní představení
Výročí smrti Horákové si v pátek a sobotu připomínají lidé po celém Česku. Pietní akce se u této příležitosti konají na Vyšehradském hřbitově či na místě popravy v pankrácké věznici na Praze 4. Právnická fakulta Palackého v Olomouci pojmenovává po této ženě svou novou knihovnu a památku uctívají na Slovensku. Státní divadlo ve slovenských Košicích, které v sobotu uvede představení s názvem Milada Horáková.
Občanské sdružení Dekomunizace organizuje celostátní kampaň Zavražděna komunisty. Vyzývá instituce i občany, aby vyvěsili černý prapor, plakáty a billboardy, případně aby sdíleli obrazové materiály a výzvu pro uctění památky Horákové na sociálních sítích. V pátek z obecních rozhlasů a reproduktorů v pražském metru zazní audiokoláž nahrávek soudního procesu a dopisů Horákové. Na osobnost Milady Horákové upozorňuje i projekt Svoboda není samozřejmost.
Čerpáno: wikipedia.com, moderni-dejiny.cz, dnes.cz, Google.com/obrázky
