Už jste zažili situaci, kdy si nevíte rady? Jak vyřešit situaci, která svým způsobem je úplná banalita? Jedná se o úhel pohledu. Pro jednoho naprosto jednouché řešení, pro druhého řešení v nedohlednu.
Můžeme si to ukázat na několika případech.
Syn známé, chodí na základní školu v menším městě. Škola pěkná, moderní, učitelé příjemní. Přesto před koncem školního roku došlo k menší šikaně. Jednalo se o urážení, šťouchání, fackování a to ze strany holek z devátých a osmých tříd. Ano i holky umí být zákeřné a zlé. Jenže stále vychováváme kluky tak, že se holky nemlátí a měli by se chránit. Ale co dělat, když vám chodí urážlivé sms, vyhrožování. Fackování a jak se má takový kluk bránit? Může jim to vrátit? No nemůže…Jak by se na to učitel tvářil, věřil by mu? No nevěřil. Ani v tomto případě nikdo nic neviděl nebo vidět nechtěl a když se známá ozvala, bylo ji stroze řečeno: kontaktujte policii. Pro někoho jednoduché řešení – Ihned vběhnout do školy udělat dusno. Raději mlčet, abychom dítěti neublížili. A vlastně deváťačky už po prázdninách ve škole nebudou. Nebo jak vlastně postupovat, dělat ze svých dětí chudáčky nebo velká ramena? Mohli bychom tento případ ještě hlouběji rozebírat, ale komu by to pomohlo nebo ublížilo?
Druhý případ bychom mohli uvést, koupi použitého elektrického nářadí na internetovém portálu.
Koupíte si třeba vrtačku. Šťastní, že se vám podařilo sehnat něco co si nemůžete koupit nové, ale ke své práci či profesi to potřebujete. A v horším případě se vám rozbilo nářadí, máte v reklamaci, ale jako podnikatel potřebujete dál pracovat. Nemůžete zákazníkovi říct, že mají 30dnů na vyřízení reklamace. Vy si přivezete vytouženou a složitě na netu sehnanou vrtačku a doma zjistíte, že k tomu nemáte upínák. Teda vy máte, ale ten váš tam prostě nepasuje. Hledáte na netu, ležíte v různých odkazech a nic. Je večer desátá hodina, nikam se nedovoláte. Nebo můžete to zkusit, ale stejně nic nevyřešíte. Ráno čekáte na hodinu, kdy konečně budete moci zavolat. První servis odpoví nemáme. Druhý servis, bohužel to už nevedeme. Že mě to nenapadlo dřív, zavolat přímo na značkovou prodejnu se záručním a pozáručním servisem. Zjistíte, že vlastně ten upínák, už ani nevědí, jaký by tam mohl pasovat. A nyní začne naprostý koloběh. Zavoláte prodávajícímu a chcete vrátit peníze. Odpověď žádná. Snažíte se zjistit co nejvíce informací, aby jste přeci jen nějaký univerzální napínák sehnali. 
Mezi tím se vám prodávající ozve, že sám upínák sežene. A vám to nedá a zavoláte na tu onu značkovou prodejnu, kdy tedy byl ukončen prodej té oné vrtačky? No on prodej a hlavně servis byl ukončen 12. měsíc roku 2009. O ou. To je podraz a co teď. Jak máte postupovat. Jste naprosto bezradní a vaše bezmoc nezná mezí. Pro někoho jednoduché- hodit to za hlavu. Mezi tím se vám ozve prodávající, že jste vlastně udělal zakázku a nebo vzal z vrtačky náhradní díl a nyní to chcete vrátit. Co to je za blbost. Přeci už druhý den naháním někoho, kdo mi pomůže s tím oním zatraceným upínákem. Co mám dělat? Napsat na prodejní server negativní hodnocení nebo zajít na policii? Škoda není vyšší než pět tisíc. Co mi asi tak řeknou? Podle občanského zákoníku vím, že mám právo odstoupit od smlouvy, byť byla ústní. Ale co mi je to platné? Já vím, že co jsem vrtačku koupil, lítal po marketech a sháněl upínák, žádný nepasoval. Přišel domů a ležel na netu a hledal a lovil. Kdo mi zaplatí čas? A z mé strany neskutečná bezmoc, beznaděj. Jak se mám zachovat a jak postupovat? Má jedinec dělat ostudy? Nebo si říci: byl jsem hloupý, naletěl jsem, přišel o pár tisíc. Nešlo o život. Ale já vzal ty peníze rodině, abych mohl i dál vydělávat. Můžu být pyšný na svoji rodinu, která mě podrží. Štve mě to. Řešení je jednoduché….nechat to plynout. Potom navrhnout, že odečtu za moji blbost, ale k čemu by mi byla vrtačka, ležící v koutě.
Na dvou příkladech jsme si ukázali, že vše je pouze úhel pohledu. Pro jednoho rychlé řešení, pro druhého bezmoc. Když budeme koukat pozitivně, tak máme další zkušenost. Každý z nás jsme určitě zažili situace, kdy jsme nevěděli kudy kam a mysleli jsme si, že je při nejmenším konec světa. Na druhou stranu jsme o něco chytřejší. Nevím jak poradit sobě, natož někomu jinému. Mohli bychom najít další situace. Třeba rozchod, rozvod. Starost o dítě nebo rozpory ve výchově dětí. Bezmocný bychom měli být v případě nemoci. Tam umírá naděj poslední, ale jinak jsme bezmocní.
Chcete najít řešení, ale to řešení prostě nemůžete najít. Nebo něco hrozně chcete a mít to nemůžete. Jak vy by jste řešili takovou bezmoc? Ona taková bezmoc je asi špatná vlastnost, když pro někoho jednoduché řešení a pro druhého problém, který nemá řešení.
Kdo dělá chybu? Nebo chyba není na žádné straně?
