Pálení čarodějnic je jednou z nejvýraznějších a nejživějších lidových tradic, která se v různých podobách slaví zejména ve střední a severní Evropě. V Česku patří noc z 30. dubna na 1. května k nejočekávanějším svátkům jara, ale podobné rituály najdeme i v dalších zemích. Jaká je historie tohoto svátku, jaký má význam, jaké tradice s ním souvisejí a kde všude se slaví?
Historie
Kořeny pálení čarodějnic sahají hluboko do předkřesťanských dob. Právě na přelomu dubna a května slavili Keltové svátek Beltine, který symbolizoval konec zimy a příchod jara. Oheň byl v této době vnímán jako očistná a magická síla, která měla chránit před zlými duchy a zajistit přízeň bohů pro nadcházející období plné života a úrody.
V průběhu středověku se však význam ohňů proměnil. S rozšířením křesťanství a později v době čarodějnických procesů začaly být ohně spojovány s pálením čarodějnic – tedy s upalováním osob obviněných z čarodějnictví. Ve skutečnosti však šlo často o oběti společenských konfliktů, pověr a strachu z neznámého. Největší vlny čarodějnických procesů probíhaly v Evropě mezi 15. a 18. stoletím a odhaduje se, že bylo popraveno 35 000 až 60 000 lidí, převážně žen.
Význam a symbolika
Dnešní pálení čarodějnic už nemá s historickými procesy nic společného. Tradice se vrátila ke svým původním kořenům – oslavě konce zimy a vítání jara. Oheň má očistnou a ochrannou funkci, symbolizuje nový začátek a zbavení se všeho zlého, co se za dlouhou zimu nahromadilo. Figurka čarodějnice, která je vhozená do plamenů, představuje ztělesnění zimy a zlých sil, které mají být spáleny a odneseny kouřem pryč.
Tradiční průběh oslav
-
Stavba hranice : Děti a dospělí společně staví velkou hranici, často na kopci za vesnicí. Na vrchol hranice se umisťuje figurína čarodějnice, vyrobená ze starého oblečení a slámy, s typickým špičatým kloboukem a někdy i koštětem.
-
Večerní slavnost: S příchodem soumraku se zapaluje oheň, kolem kterého se scházejí lidé z celé obce. Nechybí opékání buřtů, zpěv, hudba, tancování a často i soutěže o největší nebo nejkrásnější čarodějnici.
-
Symbolické vyhánění zimy: Jakmile je tma, je figurína slavnostně vhozena do ohně. S jejím spálením má odejít i poslední zima a zlé síly, které ji provázely.
-
Společenský rozměr: Akce je příležitostí k setkání sousedů a přátel, v některých obcích se jedná i o příležitost pozvat do města/obce nějaké hudební kapely, stánkaře nebo pouťové atrakce.
Kde se čarodějnice slaví?
-
Česká republika: Pálení čarodějnic (pálení čarodějnic, filipojakubská noc) je velmi populární a slaví se téměř v každé vesnici i městě.
-
Slovensko: Podobná tradice, často spojená s vynášením Moreny, bohyně zimy a smrti, jejíž figurína je pálená nebo házená do vody.
-
Německo: Známé jako Valpuržina noc (Walpurgisnacht), kdy se také pálí figuríny čarodějnic a slaví se příchod jara, zejména v oblasti Harzu.
-
Dánsko: Na svátek Sankt Hans Aften (23. června) se pálí figuríny čarodějnic na hranicích, i když tato tradice je mladší a rozšířila se až v 19. století pod vlivem Německa.
-
Polsko, Švédsko, Finsko: Místní varianty oslav spojených s ohněm a vyháněním zimy.
-
USA: V některých komunitách, zejména s evropskými kořeny, se objevují podobné slavnosti, například v Chicagu.
Zajímavosti a méně známé fakta
-
Původní smysl ohně: Oheň měl chránit před zlými silami, ale také očistit a symbolicky obnovit komunitu. Věřilo se, že kouř z ohně odnese všechno zlé daleko od lidských obydlí. -
Soutěže: V některých obcích soupeří děti i dospělí o největší hranici nebo nejstrašidelnější čarodějnici.
-
Přesahy do moderní kultury: Tradice se stala inspirací pro různé kulturní akce, karnevaly, a dokonce i pro moderní pohádkové a fantasy příběhy.
-
Kontroverze v Dánsku: V posledních letech se v Dánsku vedou debaty, zda je pálení čarodějnic vhodné, nebo zda jde o přežitek připomínající temné kapitoly historie.
-
Historické procesy: Největší čarodějnické procesy v Evropě probíhaly v 16. a 17. století, například v Německu, Dánsku, Polsku či Skotsku. Většina obětí byla ženy, ale oběťmi byli i muži a děti.
-
Symbolika v různých zemích: Zatímco v Česku a Německu jde hlavně o konec zimy, v Dánsku je tradice spojena s letním slunovratem a svátkem sv. Jana.
Pálení čarodějnic je fascinující tradice s hlubokými kořeny v evropské historii. Dnes je to především radostná oslava jara, která spojuje lidi kolem očistného ohně a připomíná, že i ty nejtemnější zimní noci jednou skončí. Zároveň je však dobré nezapomínat na temnější stránky historie, kdy byly skutečné osoby upalovány kvůli pověrám a strachu. Dnešní pálení čarodějnic je tak nejen veselou slavností, ale i připomínkou síly lidské pospolitosti a schopnosti proměnit dávné rituály v pozitivní a společenskou událost.
Zdroje obrázků: google.com/imghp
