Mikrovlnná trouba je dnes dovolím si říct vlastně již neodmyslitelný spotřebič našich domácností, stejně jako lednička, pračka nebo sporák. Pojďme si o ní něco říct, protože si myslím, že takový vynález, který nám ulehčuje každodenní život, tak by se mělo vědět, jak nám vznikal. Tuto sérii jsem již začala s lednicí, která je pro náš život velice zásadní, tak budeme pokračovat dále, aby jsme se dozvěděli více o tom, jak vše vlastně vznikalo. 🙂

Mikrovlnná trouba

  • Je kuchyňský elektrický přístroj pro tepelnou úpravu pokrmů.
  • Tepelná úprava pokrmu je v mikrovlnné troubě prováděna za pomoci elektromagnetického záření obvykle s frekvencí 2,45 GHz tj. vlnovou délkou 12,24 centimetrů. Toto mikrovlnné záření je v pokrmu schopno rozkmitat částice, zejména molekuly vody, stejně jako při „klasických“ způsobech šíření tepla. Přitom mikrovlny pronikají dovnitř pokrmu, a tím dochází k relativně velmi rychlému zahřátí celku.
  • Mikrovlnné záření je generováno pomocí magnetronu a vyzařováno do ohřívacího prostoru. Ten má kovový povrch, kterým záření nemůže proniknout. Dvířka jsou pokryta kovovou mřížkou, jejíž otvory jsou mnohem menší než vlnová délka mikrovlnného záření, představuje proto skoro stejnou překážku pro vlny jako plný kov. Ohřívací prostor mívá rozměry odpovídající celým násobkům poloviny vlnové délky použitého záření, takže dochází ke vzniku stojatého vlnění. K nejúčinnějšímu ohřevu proto dochází v kmitnách vlnění. Aby byl ohřev pokrmů rovnoměrnější, umísťují se zpravidla na otočný podnos; otáčení zajišťuje, že kmitny postupně procházejí různými místy pokrmu.

Historie

  • Jako první popsal princip oscilace magnetronu již v roce 1924 profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze August Žáček.
  • Využití zahřívání potravin tímto principem objevil Percy Spencer v roce 1945. První mikrovlnná trouba byla vyvinuta v USA koncem 40. let 20. století. V roce 1947 uvedla firma Raytheon na trh první komerčně využitelnou mikrovlnnou troubu.
  • Byla téměř dva metry vysoká, vážila kolem 400 kilogramů a stála 3000 dolarů. Vysloužila si přezdívku Radar range. Tyto první výrobky se používaly výlučně v restauracích, jídelních vagonech a oceánských parnících, tedy všude tam, kde bylo třeba rychle ohřát velká množství jídel.
  • První trouby určené pro domácnosti se však v prodeji objevily až v roce 1955. Stály kolem 1300 dolarů, ale stále byly pro průměrnou kuchyni velmi objemné. Díky japonskému vývoji menších magnetronů se první skutečně kompaktní mikrovlnky objevily až v roce 1967, tehdy stály těsně pod 500 dolarů. Od té doby se použití mikrovlnné trouby značně rozšířilo a doznala také několika technických vylepšení.

Nyní již se dostaneme na samotný vliv mikrovlnné trouby na potraviny.

Žádná dodnes dostupná studie nepotvrdila jiné účinky mikrovln na jídlo než tepelné. K tomu, aby např. došlo k změně molekul „jídla“, je potřeba ionizace a ionizující záření. Mikrovlnné záření je však zářením neionizujícím. Při ohřívání jídla dochází k degradaci vitamínů či aminokyselin. K těmto změnám však dochází i při ohřevu konvenčními metodami. Vysvětlení teorie vybuchujících vajec tvrdící, že je to ukázka škodlivosti na pokrm a člověka, je prosté. Objem vody a objem vodní páry, pocházející z totožného množství vody, je velice odlišný. Pára má několikrát větší objem, a proto dochází k expanzi, následnému úniku a proražení skořápky vajíčka. Proto ohříváme vejce v mikrovlnce pouze ve vodě.

Působení mikrovln (vysokofrekvenčního pole) na člověka má také pouze tepelné účinky. Jediný prokázaný efekt je ohřátí tkáně.

Zajímavosti při vynálezu mikrovlnné trouby

  • Mikrovlnná trouba byla kdysi výsadou jen luxusních restaurací, jídelních vozů nebo zaoceánských parníků. Úplně první mikrovlnku s názvem Radarange by ale hospodyňky do kuchyně nejspíš stejně nechtěly. Vážila 340 kilogramů a byla vysoká skoro dva metry.
  • Když se objevily první modely pro širokou veřejnost, televizní reklamy propagovaly novou éru pro člověka a přirovnávaly vynález mikrovlnné trouby k objevu ohně.
  • Revoluci v ohřevu potravin odstartoval americký konstruktér Percy Spencer. Během druhé světové války pracoval na výrobě a zdokonalování magnetronů, které se používaly do radarů.
  • Jednou se mu při práci rozpustila v kapse čokoláda. Když pak zkusil podobným způsobem ohřát kukuřici, hned z ní byl popcorn.
  • K objevu ale přispěl i český profesor Augustin Žáček. Ten jako první popsal princip oscilace magnetronu, který mikrovlnná trouba využívá.
  • „Generátor produkuje mikrovlny, které se absorbují v materiálu. Zjednodušeně se to dá představit tak, jako když o sebe něco hodně rychle třeme a ono se to tím zahřívá,“ vysvětluje Jiří Masopust z katedry aplikované elektroniky Západočeské univerzity v Plzni, jak zařízení funguje.
  • Mikrovlnná trouba život spíše usnadňuje, při špatném používání to ale může být spíš naopak.
  • „Když se tam dá vajíčko nebo něco, co je uzavřeno, exploduje to,“ říká Masopust.
  • I dnešní speciální nádoby by tak měly podle něj zůstat otevřené, pokud nemají otvor pro odvětrávání. A po ohřevu jídla bychom neměli být netrpěliví. Potravina je zpravidla na povrchu chladnější než vnitřek, a můžeme se tak snadno spálit.

Příště bychom si pověděli něco o potravinách, které do mikrovlnné trouby opravdu nepatří, protože mohou poškodit Vaši mikrovlnku či způsobit požár.

Čerpáno: wikipedia.com, google.com/img

Leave a Reply