Lidská výška je předmětem častých rozhovorů. Říká se, že menší lidé mají ve zvyku přidávat si několik cm navíc a lidé vysocí naopak udávat o pár cm méně.

Růst člověka (humánní růst) je proces změny velikosti lidského těla a souvisejících anatomických a fyziologických změn v průběhu vývoje lidského jedince. Všechny organismy se během svého života ontogenezevyvíjejí, z dítěte se postupně stává dospělý člověk. Po rodičích a jejich předcích dědíme i genetické vlohy pro budoucí tělesnou výšku. Výška rodičů však určuje pouze určitý rámec, v jehož mezích se výška dítěte může pohybovat, dospělou výšku ovlivňují i další důležité faktory, především výživa, hormony a stavba kostry. Růst kosti do délky je umožněn růstem chrupavčité části kosti – růstové ploténky. Její zánik je spojen s přeměnou chrupavky v kost během puberty, růst kosti je tím ukončen.

Ke zmírnění jakýchsi obav možná stačí opravdu málo – vědět, kdy se nejlépe změřit.
Lidské tělo se totiž během dne mění, a to v průměru o 1-2 centimetry.

Vysvětlení najdeme ve stavbě lidské páteře, která představuje as 35% celkové délky člověka. Přesněji jde o meziobratlové ploténky, měkké útvary s vysokým obsahem vody, které fungují jako „tlumiče“ mezi obratli a zajišťují pružnost páteře.

Ploténky jsou během den vystaveny námaze, následkem zatížení se z nich vypudí tekutina a zmenší se, čímž se sníží i výška člověka. Při odpočinku se naopak tekutina do plotének navrátí a člověk mírně „povyroste“.

A trochu statistiky?

V současnosti dosahují lidé konečné výšky kolem 18 let věku. Průměrná výška žen v ČR (měřeny byli 18-ti leté dívky) je 168 cm, mužů je 180 cm. Patříme tak mezi nejvyšší národy na světě. Na konci 19. století měřila průměrná žena 158 cm a muž 168 cm.

Kösen z Ankary se stal nejvyšším mužem v roce 2009 měří celých 251 cm, naopak Dangi je v knize rekordů zapsán jako nejmenší žijící muž na světě s 54,6 centimetru.

Leave a Reply