Mezinárodní den památky obětí holokaustu a holokaust obecně

Dnes- 27. ledna je mezinárodní den památky obětí holokaustu (angl. holocaustu) a lidé po celém světě uznávají památku a čest padlým. Povíme si tedy informace, které bychom o holokaustu měli zajisté vědět a také si povíme něco právě o tomto svátku.

Svátek Mezinárodní den památky obětí holokaustu
Tento svátek každoročně připadá na 27. ledna. Byl vyhlášen Valným shromážděním Organizace spojených národů 1. listopadu 2005 na jeho 42. plenárním zasedání. Tento den má připomínat utrpení přibližně šesti milionů Židů, 220 tisíc Romů, 15 tisíc homosexuálů a milionů dalších nevinných obětí v době holokaustu za druhé světové války. Datum 27. ledna bylo vybráno záměrně, jelikož 27. ledna 1945 byl Rudou armádou osvobozen nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka), slouží však jako symbol osvobození všech ostatních nacistických koncentračních táborů. Návrh na vyhlášení tohoto dne byl podán Izraelem, Spojenými státy americkými, Austrálií, Kanadou a Ruskem. Podpořilo jej 91 členských zemí.

Česká Republika vyhlásila 27. leden významným dnem poprvé v roce 2000, a to z iniciativy České rady pro oběti nacismu, Federace židovských obcí v ČR a dalších organizací, následně byl v roce 2004 zákonem ustanoven jako „ Den památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.“

Právě den 27. ledna 1945 kolem 15. hodiny do koncentračního tábora v Osvětimi dorazili jednotky Sovětské armády. Na místě vojáci našli zhruba 7000 vyčerpaných, vyhladovělých a umírajících vězňů převážně židovského původu.
Nacisté tábor opustili zhruba 10 dní před tím. Při odchodu se však snažili zničit důkazy o tom, že v táboře zavraždili přes 1,1 miliónu lidí- vyhodili do povětří krematoria, nakradený majetek si vzali sebou, spolu s asi 60 000 vězni. Ty se snažili přesunout do jiných vyhlazovacích táborů. Pochody smrti, jak se jim v moderních dobách nazývá, nepřežilo cca 15 000 z nich. Toto osvobození, ale představovalo teprve začátek, který měl později odhalit hrůzné nacistické praktiky a neuvěřitelný počet obětí, které za sebou holokaust zanechal.

Holokaust- základní informace, které bychom měli znát

Výraz Holokaust pochází z anglického slova Holocaust a znamená- naprosté zničení, úplná katastrofa, masakr. Tento anglický výraz je, ale také přenesen a to z řeckého slova holokauston, což znamená zápalná oběť neboli zničení ohněm.

Obětmi tohoto masakru byli:

• Političtí oponenti – Prvními oběťmi nacistické totalitní politiky byli političtí oponenti národního socialismu. V prvé řadě němečtí komunisté a němečtí sociální demokraté, případně další antifašisté. V letech 1933–1938 tvořili významnou část vězňů koncentračních táborů. V následujících válečných letech bylo politické hledisko podřízeno národnostním kritériím, tj. důvodem věznění a perzekucí byla často národnost kombinovaná s politickou činností. Vězňové označovaní červeným trojúhelníkem měli v jeho středu zároveň uvedenou národnost: T = Tschechien, P = Polen a mnoho dalších
• Svědkové Jehovovi – Byli označováni fialovým trojúhelníkem. V táborech se ocitali pro svou náboženskou činnost. Prvním problémem byla veřejná evangelizace, kterou nacisté záhy po uchopení moci postavili mimo zákon a dalším problémem byl odmítavý postoj svědků Jehovových k nacistické politice, odmítání pozdravu „Heil Hitler“ a odpírání vojenské služby.
• Postižení – Vyvražďování postižených bylo zahájeno v roce 1939 a k jeho oficiálnímu ukončení došlo v roce 1941 po protestech, které iniciovali představitelé katolické církve. Ve skutečnosti program tiše pokračoval dál, ale mnohem pomaleji a to až do konečné porážky Německa. Celkem bylo zavražděno 200-250 000 postižených.
• Homosexuálové – Neexistují oficiální záznamy o tom, kolik homosexuálů zemřelo v koncentračních táborech. Ví se, že jich bylo 100 000 zatčeno, z toho 50 000 odsouzeno a uvězněno, z čehož plyne, že 5-15 tisíc bylo posláno do koncentračních táborů. Podle německého badatele přibližně 60% z nich v táboře zemřelo. Homosexuálové museli nosit růžový trojúhelník.
• Židé – Hlavní obětí holokaustu byli Židé. Holokaust byl praktickou aplikací „konečného řešení židovské otázky“, kterým mělo být úplné vyvraždění židovské populace. Obvykle udávaný počet židovských obětí je 6 miliónů.
• Romové – Dalším terčem vyvražďování byli Romové a romští míšenci, s odhadovaným počtem 220 tisíc obětí. Některé odhady vedou až k 800 000, což činí asi čtvrtinu jejich předválečné populace.
• Slované – Jedním z Hitlerových plánů bylo vytvoření německého životního prostoru. Tento plán počítal v řádu 20 až 30 let s odsunutím, vyvražděním a zotročením většiny východních a významné části západních Slovanů, které němečtí nacisté považovali za podlidi. Nacistický plán genocidy Generalplan Ost, který se souhlasem Hitlera vypracoval říšský vedoucí SS Heinrich Himmler, počítal po vítězné válce proti SSSR s vystěhováním na východ za Ural nebo s fyzickou likvidací velké části Poláků, Ukrajinců, Bělorusů a Rusů z evropské části Sovětského svazu. Slované, kteří by zůstali v „německém životním prostoru“, by podle nacistických plánů sloužili jako otroci německým pánům a u části tzv. „rasově vhodných“ Slovanů mělo dojít k jejich poněmčení.

Celkem bylo zavražděno přibližně 13 milonů lidí

Nejčastější příčiny smrtí

Oběti z řad Židů mohly být zabity při pogromech. Pogromy byli v původním významu označovány jako rasové nepokoje zaměřené proti židům, ke kterým docházelo často s vládní podporou většinou v Rusku a východní Evropě, popřípadě byly povražděny polovojenskými a protižidovskými komandy.

Se zrodem Konečného řešení židovské otázky byli Židé (spolu s ostatními skupinami, ale tvořící největší část) koncentrováni v ghettech, koncentračních táborech a nakonec posíláni do vyhlazovacích táborů na území dobytém Třetí říší. Ty představovaly „továrny na smrt“, mající za účel co nejefektivněji zabíjet a likvidovat mrtvá těla lidí dopravovaných za jejich zdi. Nezanedbatelná část těch, kdo do nich byli posláni, zahynula již při transportu za nelidských podmínek (namačkáni v dobytčích vagónech, přepravováni často i několik dní, bez jídla a vody).

Po příjezdu do tábora následovala (zejména od léta 1942, kdy byla ve většině vyhlazovacích táborů vybudována krematoria) vstupní selekce, při kterých táborový lékař vybíral část nejzdatnějších vězňů, kteří byli určeni pro práci (buď v pomocných táborech nebo přímo v širším komplexu tábora) nebo pro další budování tábora, stavbu nových budov apod. Lidi, kteří vstupní selekcí neprošli, čekala likvidace.

Vyhlazovací tábory na území Polska

• Chełmno (Kulmhof)- zavražděno přibližně 320 000 obětí
• Auschwitz- zplynováno přibližně 1 135 000 obětí. Tábory v Osvětimi a v Březince jsou dnes přístupné veřejnosti a opravdu stojí za vidění. Ta atmosféra je neskutečná a nepopsatelná.
• Majdanek- 78 000- 360 000 obětí.
• Bełżec- 600 000 obětí
• Sobibor- 250 000 obětí
• Treblinka- nejméně 800 000 obětí

• 

• 

• 

• 

• 

Jde o historii tak smutnou, že vyžaduje opravdu všechnu účast a pietu, které jsme v tu chvíli schopni. Současně jde o lidské dějinné selhání, o obrovskou tragédii, kterou nijak nelze odbýt pouze formálním aktem bez hlubšího zamyšlení. Přesto se lidstvo vůbec nepoučilo a znovu se samo žene do záhuby. Mnohdy z naivity, z neinformovanosti, lhostejnosti a sobectví, ale nejčastěji pro získání moci a peněz. Je tak smutné, že jakákoliv zkušenost je zcela nepřenositelná.
Měli bychom se jako národ více informovat o historii a ponaučit se z chyb našich předků, dokonce až prapředků.

 

Čerpáno: wikipedia.com, seznam.cz