Bylo nebylo….jedno peklo. A není to jen tak obyčejné Peklo.
Co je to vlastně peklo?
Původně to mělo být místo, kde najdeme oheň, křik a mučení. Mnoho jsme o něm slyšeli, mnoho jsme četli.
Je skutečné nebo smyšlené? Kdo mu vládne? Je to Lucifer? Opravdu ti hodní jdou do nebe a špatní do pekla?
V obci Čertovina nedaleko Hlinska v Čechách najdeme PEKLO. Měla jsem možnost s rodinou být na tři dny součástí 
tohoto pekla. Byli jsme ubytovaní v nově dostavených pokojích v Kocourkově. Ani jeden pokoj není stejný. My byli v autosalonu. Manželská postel ve tvaru auta s palubkou a volantem, gauč se svítícími světly od auta. Koupelna luxusně zařízená. Zde se vyřádili a zkombinovali obklady s kameny, nic hezčího jsem neviděla. Ale můžete zde najít třeba pokoj Čapí hnízdo, Alcatraz, Nádraží. Určitě toto musíte vidět, myslím si, že nikde jinde takový nápad nenajdete.
Zajímalo mě, kde se vzala prvotní myšlenka pro vzniknutí tohoto místa.
Oslovila jsem paní Ivanu Teplou provozní restaurace. (Děkuji za váš čas, který jste mi věnovala, působila jste na mě skromně a personál kolem nás tiše našlapoval, když jste si s námi povídala). Malý kluk byl strašen babičkou čerty. A postupem času ho nabádala, že by ve vesnici Čertovina právě mohlo peklo vzniknout.Na místě, kde stál kravín podle původní verze se měla udělat malá díra, kde by bylo peklo. Plán je jedna věc a realizace druhá. Vykutala se jáma a zpevňovali se zdi kamenem a postupně se budovalo a různě přidávalo, až vznikl prostor několika výškových úrovní. Dnešní „díra“ v zemi měří do hloubky 12m, do šířky 14m a do délky 65m a tak vzniklo peklo, které má stovky metrů chodeb a jeskyní, nad zem je to 8m. Zajímavostí je prosklený otvor v podlaze podkroví, kde vidíme až na dno pekla do hloubky 16,45m. Díky nápaditosti zručných truhlářů, kovářů a dalších profesí, kteří měli úžasnou představivost se vyvíjela představa pekla do dnešní podoby. Krom labyrintu v podzemí, pražírny kávy a malé kavárničky, zde najdeme i dílničku pro šikovné ruce. Na povrchu nalezneme recepci, restauraci s terasou, v dalším patře Luciferovo doupě a kino, kde se promítá nejen dětem ze školek a škol, ale i návštěvníkům.
Restaurace nenabízí klasické místo se stoly, podél dvou zdí najdete oddělené stoly jakoby v chaloupkách, kde máte své soukromí. Pro více lidí i uprostřed restaurace se nacházejí stoly a židle z opracovaných kmenů. Na trámech, prknech najdeme různé citáty, hlášky.
Každý si najde tu svoji…
Jaká je to práce?
Práce je to velice náročná nejen fyzicky, ale i psychicky.
Pracuje se sedm dní v týdnu od rána do večera, pokud je potřeba i déle. Pokud si myslíte, že vše jen krásné a jednoduché, jste na omylu. Lidská závist a zloba nezná hranic. Bohužel chodí udání a stížnosti, pro rušení klidu, znečišťování ovzduší, pro mnoho aut a nespočet lidí v blízkém okolí. Pro některé nepřející lidi by bylo zadostiučinění, aby se to celé zavřelo. Následkem toho přišlo i na nějaké pokuty, které je neodradili, ale naopak, posunuli dál. Vždy se najde někdo, komu bude vadit, že se jednomu daří lépe než druhému. Aby přístup k Peklu nevedl přes vesnici, nechal majitel postavit silnici novou. Podél ní vede naučná stezka. A před Peklem najdeme chaloupku ježibaby.
Navštívila vás nějaká známá osobnost?
Ano. Natáčela se zde pohádka Čertoviny od Z. Trošky. Byli zde herci, kameramani, celý štáb a „naši“ čerti byli komparz. Ze známých osobností, které toto místo navštívili je Pepa Vojtek, Alena Antalová, která sama řekla: „výkon čertů-herců, není o nic horší než herců profesionálů“. Hymnu složil a nazpíval Michal David.
Vrátím se sama k sobě. Poznala jsem, jak personálu záleží na spokojenosti zákazníka. Dbají na slušném chování, vstřícnosti. Pokud se na něco zeptáte, dostane se vám odpovědi bez nějakého povyšování, urážení nebo obtěžování. Děti mají po celé recepci a restauraci volný pohyb a personál tím neobtěžují.
Na co nesmím zapomenout?
Ještě k Peklu patří cca 20 km daleko ve vesničce Podlesí Pohádková vesnička. Najdeme zde chaloupky, kde by měli bydlet různé pohádkové postavičky – Budulínek, Křemílek a Vochomůrka, Rákosníček, Kovář Matěj a mnoho dalších. Místo nich jsou zde ubytovaní návštěvníci, kteří si přijeli odpočinout a nabrat nové síly. Hodinovou komentovanou prohlídku s vodníkem, Kanimůrou a Sněhurkou, která byla letos poslední, si synové náramně užili. Já bych zmínila chaloupku Nebe a Peklo, kde nám bylo vysvětleno, že jeden velice zlobivý čert byl vyslán do chaloupky na polepšení a přehnaně hodný anděl, aby se trochu naučil zlobit od čerta. Kanimůra hraje s čertem karty a anděla zavřeli do komůrky, ale občas ho pustí.
Peklo navštíví na tisíce lidí různého věku. Díky tomu je každá skupina jiná. Vždy je důležité přizpůsobit řeč, chování a přístup podle typu návštěvníka. Každý má jiný smysl pro humor. Najde se i takový návštěvník, který má celou dobu kamennou tvář, a to se těžko s ním navazuje kontakt. Důležitá je improvizace.
Pokud máte zájem pracovat v pekle, hledají nové herce – neherce.
Určitě patří díky nejen majiteli, servírkám, čertům, abych na nikoho nezapomněla, tak celému personálu, bez každého jedince by to nevypadalo, jak vypadá. Svoji práci berou naprosto s rozumem a citem. Dávají do toho svoji duši.
Proto jsme se v Pekle cítili jako doma.
