Když jsem před pár lety slyšela slovo exekuce, bylo to něco, jako by někdo vyslovil sprosté slovo. Slovo, při kterém mrazí.
Když někdo o někom řekl, že má exekuci, byl terčem pomluv, výsměchu a našli se i tací, kteří řekli: Může si za to sám. Ale je to opravdu tak? Já bych řekla, že to úplně pravda není. Mohla bych nás lidi rozdělit do několika skupin.
Nemám peníze a chci si koupit něco co opravdu nepotřebuji, ale musím to mít, protože ostatní to mají také.
Potom si půjčují lidé, kteří nenašetří větší částku, ale menší obnos splácet dokáží. Další skupinu tvoří, jedinci, kteří si půjčí na dovolenou, vánoční dárky. O těchto lidech mluvit nechci.
Chtěla bych se zamyslet nad lidmi, kteří se dostanou do dluhové pasti. Ze začátku to vypadá hodně nevinně. Nejdříve je to hypotéka. Není problém splácet. Půjčí si na opravu oken, zařízení bytu. Přijde jedno děcko, druhé a postupně se splácí. Peněz v rodinném rozpočtu trochu ubývá. Jeden z partnerů onemocní a hle. Problém! Jeden měsíc, dva, tři se to zvládne, ale co dál. V mysli se člověku honí, je třeba splácet, musím to zvládnout. Ale!!! Také je možné, že není problém nemoc, ale podnik, kde pracujete, sníží se platy, a nastává stejná situace. Potom je možné, najít instituci, která je ochotná refinancovat vaše půjčky a stáhnout v jednu. Hurá výhra. Ale ne každý má takové štěstí.
Máte na energiích při ročním zúčtování dluh, ale co když jste na úřadu práce, nebo změna bydlení. Snažíte si s nimi dohodnout splátkový kalendář. Zkoušeli jste to někdy? Nemáte nikoho, kdo by vám půjčil a co se stane, dají vám termín a zaplaťte. Nezaplatíte, odstřihneme vás. Ale připojení stojí další tisíce. Ale měsíční zálohy stále platit musíte. Neřeší, že momentálně nemáte na víc. A začíná kolotoč. Nezaplatíte, při třetí upomínce se objeví exekuce.
Ono je to docela těžké, když nemáte z čeho platit, zaplatit hned. Vezmi z dlaně chlup, když tam není. Moje babička, mě učila, že musím udělat z prdu kuličku. Ano byla to moudrá žena. Ale tohle, by asi nikdy nepochopila.
Myslím, že dnešní důchodci, když zůstanou sami, mají také hodně se co otáčet, aby dokázali vše zaplatit, nájem, léky. A znám hned několik případů, kdy nevěděli kudy kam, a především se stydí.
Ano, když nemám na rohlík, tak si ho nemůžu koupit, ale jíst se musí. Hodně z nás tluče klín klínem. Jak dlouho se to dá vydržet a nebo zvládnout?
Každý kdo si vezme půjčku by měl přemýšlet co bude až nastane právě situace, kdy nebude schopen splácet. U hypoték se můžete pojistit pro nemoc, ale četli jste někdy podmínky? Hodně lidí na to skočilo. Jen jeden z deseti, měl správně nastavené podmínky, aby tomu tak opravdu bylo. A neplatí hned, nýbrž po několika měsících. Co do té doby se splácením?
Nezastávám se těch, kteří mají zálibu v půjčování si peněz. Těch, kteří to vzali za jistý druh sportu. Ale pouze bych chtěla poukázat na to, že ne vždy se člověk může dostat do dluhové pasti, která končí exekucí, pouze z lehkomyslnosti.
V manželství jsou dva. Dva na radost, starost. A když jeden druhému zatají, že neplatí splátky na hypotéku….a vy se to dozvíte po půl roce, kdy nejste schopni ze dne na den splatit 70 tisíc. Vysvětlení partnera, proč? V práci musel ukázat, že má na bohémský život. Jak to dopadne? V dražbě prodaný dům, rozpadlé manželství. A dluhy přetrvávají. Exekuce a začne se splácet. A víte co splácíte? Ne dluhy, pouze úroky. A názor chudáci věřitelé, jsem také slyšela. Znám i lidi, kteří opravdu chtějí zaplatit, a udělají proto hodně, jednu práci, druhou a brigádu, aby dostáli svého slova…a stejně je český člověk hodí do jedné škatulky s rádoby sportovci ohledně braní si půjček.
Ještě je také třeba se zamyslet, že vaše dluhy se prodávají. Klidně na dluh, který je již dávno splacen se ozve úplně jiná společnost a chce znovu peníze. Prodávají se nejen bankovní půjčky, ale i nebankovní, dluhy u pojišťoven, různých registrů. Možná tato informace, bude pro některé z vás úplně nová.
Aby jste se dostali z tohoto začarovaného kruhu, je už asi pouze jediná rada. Zažádat o osobní bankrot, neboli insolvenci.
Ale o tom zase někdy příště 😀
