Technologie a moderní věci jdou dopředu a možná rychleji než by si kdokoliv z nás stihl všimnout. Ale na druhou stranu se na tento okamžik čekalo 12 let, někteří dokonce 70 let. Čekalo se až počítače dorostou, zesílí, zrychlí a stalo se. Nyní je vše již připraveno na vstup do jiné reality, do té virtuální. Pojďme si o ní tedy něco říct a poohlédnout se za úspěchy v naší nedávné historii.
Virtuální realita
- je vlastně je technologie umožňující uživateli ocitnout se v simulovaném prostředí, ideálně doprovázené jeho interakcí s ním. Technologie virtuální reality vytvářejí iluzi skutečného světa (např. při výcviku boje, pilotování, lékařství), nebo fiktivního světa počítačových her.
- Jde o vytváření zejména vizuálního, někdy sluchového, hmatového či jiného zážitku budícího subjektivní dojem skutečnosti pomocí různých zařízení připojeným k výpočetní jednotce, která realistické vjemy pro uživatele generuje. Běžně se jedná o stereoskopické zobrazovací zařízení v podobě náhlavní soupravy, volitelně s jedním či několika periferiemi obsahujícími senzory pro snímání jejich pozice. Tyto slouží zejména pro interakci s virtuálním prostředím (ovladače) nebo odhadu a vizualizaci pózy uživatele (senzory pro snímání pohybu).
- Cílem virtuální reality je prezentovat fiktivní digitální svět v pokročilé simulaci včetně snímání vašeho pohybu. Umožní vám nahlédnout do vzdálených míst naší planety, vyzkoušíte si extrémní zážitky nebo si zahrajete opravdu intenzivní hry a nakonec oddychnete u prostorových filmů.
A nyní už se přesuňme k samotné historii tohoto virtuálního světa
Virtuální realita se objevila již v 60. letech 20. století. První zmínky o modernějším pojetí virtuální reality pocházejí ze sci-fi filmů produkované o pár dekád později.
Sensorama
- Jako první zmínku o virtuální realitě jak ji známe dnes můžeme považovat koncept tzv. „Experience Theater“ (Divadlo zážitků) v 50. letech 20. století od Mortona Heiliga. Šlo o koncept, který by stimuloval 4 smysly diváka podle dané scény. Na základě této vize postavil Heilig v roce 1962 prototyp nazvaný Sensorama, který při promítání krátkých filmů umožňoval vnímat kromě obrazu a zvuku i vůni.
- Sensorama byl původně zvažován pro arkádové použití, ale stroj skončil být příliš složitý. Bylo to také prezentováno společnostem jako Ford a International Harvester jako potenciální showroom, ale nenašli žádné odběratele. V té době bylo téměř nemožné najít investory, takže senzorama zůstala stát ve fázi prototypu.
Damoklův meč
- V roce 1968 vytvořil Ivan Sutherland s pomocí svých studentů, včetně Boba Sproulla, to, co bylo všeobecně považováno za první zobrazovací systém namontovaný na hlavě pro použití v imerzivních simulačních aplikacích.
- Bylo to primitivní jak z hlediska uživatelského rozhraní, tak vizuálního zážitku, a hardware, který měl uživatel na sobě, byl tak těžký, že musel být zavěšen ze stropu. Grafika, která tvořila virtuální prostředí, byla jednoduché 3D objekty. Obrovský vzhled zařízení inspiroval jeho jméno.
Tyto dvě zmínky se dají považovat za úplně první zmínky, ale pak přišlo ranné období.
V tomto období se odvětví virtuální reality využívalo především v medicíně, letectví a jiným velice důležitým složkám. V tomto období byla také v roce 1978 vytvořena virtuální mapa Aspenu – což byla hrubá virtuální prohlídka, během níž mohli uživatelé putovat po ulicích Aspenu v jednom ze tří režimů – léto, zima a mnohoúhelníky.
V roce 1979 vyvinul Eric Howlett optický systém LEEP (Large Expanse Extra Perspective). Kombinovaný systém vytvořil stereoskopický obraz s dostatečně širokým zorným polem, aby vytvořil přesvědčivý pocit prostoru. Uživatelé byli ohromeni pocitem hloubky (zorného pole) ve scéně a odpovídajícím realismem.
Původní systém LEEP byl v roce 1985 přepracován na Ames Research Center NASA pro jejich první instalaci virtuální reality, VIEW (Virtual Interactive Environment Workstation) od Scotta Fishera. Systém LEEP položil takový základní kámen pro většinu moderních souprav pro virtuální realitu jak je známe dnes.
V osmdesátých letech 20. st. byl termín “virtuální realita” popularizován Jaronem Lanierem, jedním z hlavních průkopníků VR. Lanier založil v roce 1984 společnost VPL Research. Tato společnost přišla s několika přelomovými produkty jako DataGlove (rukavice s trackováním), the EyePhone (VR headset), AudioSphere (3D zvuk) a mnoho dalších.
V roce 1988 projekt z firmy Autodesk jako první implementoval VR na levný osobní počítač. Vedoucí celého projektu Eric Gullichsen odešel v roce 1990, aby si založil firmu Sense8 a vyvinul WorldToolkit – první SDK pro virtuální realitu, která nabízela první real-time grafiku v mappingem na běžném PC a byl hojně využíván napříč celým odvětvím.
Příště bychom se mohli podívat trochu už do současnosti, jak to nyní s virtuální realitou je, jaké jsou dostupné a taky hlavně vývoj od těch, co jsme si pověděli dnes do současnosti. 🙂
Čerpáno: wikipedia.com, google.com/img
