Není to tak dlouho, co jsem sem přídávala příběh o mé roční fence Amerického stafordšírského teriéra s přetrhanými vazy v okolí kolen.A dnes bych se s vámi chtěla podělit o zkušenost metody TTA,kterou před 3 týdny podstoupila.
Nejdříve bych vás chtěla, tak nějak přibližně seznámit o co se vlastně jedná.Tato metoda byla v roce 2004 představena jako nejlepší biochemické řešení prasklých zkříženych vazů v koleni.Její největší výhoda je rychlé hojení a fakt, že pes může na nohu druhý den došlápnout.Prasklé vazy postihují zejména plemena střední a velká.
A co se vlastně pří operaci děje?? Při otevření kolenního kloubu se odstraní poškozené vazy.Podle speciální šablony se navrtají otvory,do které se zafixuje tahová ploténka. Dále se umístí a titanovými šrouby zašroubuje klícka.Odebere se kostní štěp a umístí se do vzniklé mezery.
Jaké jsou příznaky přetržených vazů ??
- kulhání
- pes odlehčuje nohu
- při sedání nohu divně vytáčí
- pří rychlejším běhu poskakuje jako zajíc
- při delším ležení v koleni lupe
- často stojí na špičce bolavé nohy
A teď něco málo z mých zkušeností s touto metodou. Příznaky jsme začaly mít koncem srpna tohoto roku. Začala si na pravou nohu ulevovat a kulhat. Když jsem s ní dojela k naší veterinářce řekla,že přetržené vazy nemá,ale má je natažené. Tak nám dala Giom (výživu na klouby a vazy) a k tomu prášky na bolest. Za tři dny na nohu normálně došlapovala,tak jsem si myslela, že vše bude v pořádku po dodržování klidového režimu.Dva měsíce bylo vše v pořádku,jenže poté na ni začala znovu kulhat a průběh byl stejný.Opět za pár dní vše bylo v pořádku.A měsíc na to začala kulhat na levou.Tak jsem volala na veterinu jestli s tím máme vůbec jezdit.Řekli nám,že je před víkendem,tak radši ano abychom měli přes víkend klid.Bylo nám řečeno to samé jako předtím s tím rozdílem,že nám řekli pokud se to přes víkend nezlepší pošlou nás na RTG.Po víkendu jsem žádné velké změny nepozorovala,tak jsme zajeli na RTG.
Nohy jí řádně prohmatali a následoval rentgen ,který pro nás všechny byl peklo.Bonnie s námi nechtěla vůbec spolupracovat a museli jsme na ni být tři abychom ji tak nějak zvládli.Trvalo nám to celkově asi hodinu,když potom nám řekli,že jí to budou muset udělat pod částečnou narkózou.Má hrožné svalnaté nohy a jak se vzpírala a zatínala svaly na RTG nebylo pořádně nic vidět,tak jsme za 4 dny jeli znovu na RTG pod částečnou narkózou.Měla jsem nervy jaký to bude mít průběh.Opět jí prohmatali nohy a poté píchli tu narkózu.Do pár minut už byla mimo a mohli ji v klidu vyšetřit.Řekli nám,že má přetrhané vazy v obou nohách a zeptali se mě jestli to budu chtít dál řešit nebo to nechat být.Jelikož mám se dá říct ještě štěně řekla jsem ,že to chci řešit dál než aby byla celý život v bolestech a musel jsem ji cpát prášky.Nabídli mi právě metodu TTA a hned mě seznámili o co vlastně jde,že je to sice finančně naročnější,ale za to by měla mít už klid.Hned nám dali termín a na operaci jsme čekali týden.Pro mě to byl nejhorší týden v životě.Měla jsem strach co se bude dít, a proto jsem zkoušela najít někoho, kdo s tím má zkušensti.Našlo se celkem dost lidí co mi říkalo,že s tím mají zkušenosti také a jsou spokojeni.Tak ze mě trochu ten kámen opadl.
V den operace jsem jí mohla dát jen pít kvůli narkóze.V poledne semnou jela kamarádka jako psychická opora.Bonnie udělali předoperační vyšetření.Poté jí vyholili přední nohu a napíchli kanylu.A pomalu jí začali uspávat.Když už spala,tak nás poslali domů, a že si okolo 15 hodiny mám zavolat jak to s ní vypadá.Okolo 17 hodiny jsme si pro ni mohli přijet,ale bála jsem se v jakém stavu ji uvidím, a že se v ordinaci složím.Když jsme přišli do ordinace sestřička nám pro ni zašla do pooperační místnosti.Bonnie za námi přišla po svých a radostí nevěděla co dřív. A já byla ráda,že ji budu mít zase u sebe.Jediný problém nám dělal límec co měla na krku kvůli stehům.Když jsme přijeli domů,tak první noc byla pro nás náročná.Bonnie ještě odeznívala narkóza, tak pořád kňučela jako by jí něco bolelo.Po nějaké chvíli usnula a já neudržela slzy když jsem svýho jindy aktivního miláčka viděla takhle bezmocného. Vypadalo to na klidnou noc,jenže od půlnoci to vše začalo.Bonnie měla po narkóze hroznou žízeň, tak jsem jí musela chodit sundávat límec aby se vůbec napila.A potom venčení…Chodili jsme snad každou hodinu čůrat.A nosit 20kg psa po schodech z prvního patra nebyla také žádná sranda.
Druhý den už na tom byla o dost líp a snažila se už i běhat samozřejmě to má zakázané,ikdyž je to někdy obtížné.Jeli jsme na veterinu na kontrolu,kde ji vytáhli kanylu a dali prášky na bolest a antibiotika.Operovanou nohu měla oteklou a rozpálenou asi 4 dny potom otok splaskl.Za 12 dní po operaci jsme jeli na vytahování stehů,které proběhlo bez problémů.Teď je to 3 týdny od operace a jizva se nám hojí pěkně vypadá to,že by po jizvě nemusela mít ani známku a srst jí začíná také dorůstat.Po Novém Roce se máme objednat na kontrolní RTG,tak uvidíme jak na tom budeme.A až se nám levá noha zcela uzdraví půjdeme na operaci s pravou .Bude tomít stejný průběh s tím rozdílem,že už nebudu mít takové nervy a budu vědět do čeho půjdeme.Takže pokud máte stejný problém jako jsme měli my a váháte jestli do toho jít,tak za mě rozhodně ano.Sice je to finančně nákladnější,ale váš miláček bude mít pokoj.A myslím,že za tu lásku a společnost co nám dělají si to zaslouží. 🙂
