Člověk je tvor, který má několik projevů emocí a mezi základní projevy už od malička je pláč, tak si o něm něco povíme.
Pláč je běžnou součástí našeho emocionálního života a člověk je asi jediný žijící tvor, který dokáže plakat z emocionálního podnětu.
Slzy jsou produktem slzných žláz a v závislosti na tom jestli se rozbrečíme u smutného filmu nebo nám jen slzí oko z podráždění, lze pak jednotlivé slzy rozdělit na druhy. Každé slzy totiž mají odlišné složení.
- Základní funkcí slz je ochrana oka – slzy zvlhčují naší rohovku, opticky vyrovnávají její nerovnosti, chrání oko před infekcemi a umožňují hladké klouzání víček
- Druhou funkcí nebo projevem, kterou jsme si už zmínili je jedna funkce, která je omezena pouze na člověka – jedná se o tzv. emoční slzení – pláč při smutném filmu, při stresu nebo když nás něco bolí nám pomáhá vylučovat nebezpečné a nadbytečné látky pryč z těla. Takové slzy pak obsahují endorfin tišící bolest a stresové hormony, kdy smyslem pláče je zklidnění jedince, proto můžeme často po pláči cítit úlevu.
Pláč nakonec také vzbuzuje v okolí soucit a lítost a má tedy rovněž signální funkci.
Pláč patří u většiny zdravých dětí k prvním projevům života a nejstarší dochované zmínky o něm pocházejí z hliněných tabulek vyrytých 1 400 let před naším letopočtem na severu dnešní Sýrie.
Homo sapiens ale nejspíš ronil slzy dávno předtím. Podle některých teorií brečí lidský rod minimálně od časů, co australopitékům zmizela v obličeji srst. Slzy jsou totiž i důležitou součástí neverbální komunikace a mají být viditelné našemu nejbližšímu okolí.
Každopádně je záhada, že ani po milionech let úplně přesně nevíme, jaký mají lidské slzy evoluční význam.
Slzy slouží především ke zvlhčení přední stěny oka a umožňují klouzání víček po jejím povrchu. Odplavují nečistoty a zároveň slaným roztokem chrání oko před infekcí. Někteří oftalmologové odhadují, že jedno oko za lidský život vycedí 70 litrů slz, a to nepočítají slzy „citové“.
Sklon k pláči u každého jedince závisí na kultuře, věku a pohlaví jedince: děti pláčou častěji, ženy průměrně pláčou více než muži, rovněž staří lidé mají práh pláče nižší.Také společenská tolerance pláče se v různých oblastech liší – v Evropě se například muži snaží pláč potlačovat a pláčou jen při velmi žalostných událostech.
Při některých duševních poruchách se dostavuje pláč bez příčiny. Při hysterii může pláč trvat i několik hodin.
Jak nám tedy pláč může pomoci?
- Útlum stresu
Stres je v posledních letech součástí života řady lidí. Ať už kvůli práci, problémům v rodině, nebo ve společnosti, je prostě všudypřítomný. A v boji s ním nám může pomoci právě pláč.
Kromě pocitu úlevy totiž pomáhá z těla odplavovat i nadměrné množství látek, které mohou problémy se stresem jen zhoršovat. Jednou z takových je například mangan. Ten v potřebném množství pomáhá regulovat obranyschopnost organismu, podporuje vývoj kostí a další. Nadměrný pláč není sice nijak toxická, může ale negativně ovlivňovat nervovou soustavu. A právě pláčem, respektive pomocí slz, se mangan z těla vyplavuje. - Pomoc při posilování vztahů
Pokud se nestydíme, a projevujeme pláč před někým blízkým, pomáhá to prý utužovat vztahy. A to nejen ty kamarádské, ale i partnerské, uvádí analýza.
Projevy pláče byly analyzovány v různých emočních situacích i sociálních podmínkách a zjistil, že pláč je vlastně evoluční odpověď, jak získat soucit a podporu od lidí kolem nás. - Pláč pomáhá ke štěstí
Pokud jste někdy jako reakci na Váš pláč, slyšeli větu „Klidně se vyplač, uleví se ti”, pak můžete věřit, že na tom bude něco málo pravdy. Nejedna studie už poukázala na fakt, že lidé, kteří se nebojí si občas poplakat, jsou celkově šťastnější.Vědci to vysvětlují tím, že samotný pláč vyplaví z těla nahromaděné chemikálie a škodlivé látky, zatímco duševně nám pomůže se více uvolnit a lépe se vypořádat s bolestivými či náročnými situacemi.
Vše nemusí být tak, jak se na první pohled může zdát, a proto na konec jeden citát:
„Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči.“
- Jan Werich
Čerpáno: wikipedia.cz, youtube.com, novinky.cz, google.com/obrázky