Offline nebo online?

Dnes v práci jsem vyslechl rozhovor, kdy si chlapi různého věku povídali o životě a mobilních telefonech.

A napadla mě myšlenka se zamyslet nad tím, jak nás ovlivňují mobilní telefony a sociální sítě.

Internet a vlastně bychom mohli říct, že mobilní telefony jako takové.

Dnešní doba si vyžaduje své. A život sousedů, kamarádů, kolegů z práce je možné sledovat. Můžeme podle obrázků zjistit, co jedli, co dělali, co jim vadí, s kým se pohádali. Prostě vše.

Možná by bylo dobré se zamyslet, zda je to opravdu důležité, a nebo, zda je to potřeba.

Sociální síť je návyková. Zabírá nám mnoho času, rozptyluje nás. A nejen internet. Bohatě postačí mobil a v něm dokonalá hra. Hra, která simuluje rodinu, příchod dětí, stavěný domečku, a nebo super závody drahých aut, různé střílečky. To vše jsme schopné vyměnit za realitu.

Co od toho očekáváme?

Laik nebo sdílení. Srovnáváme se s ostatními. Pokud se děje vše podle našich představ je to v pořádku. Na veřejnost pouštíme informace pouze takové, jaké chceme. Trochu ten život idealizujeme. Ten, kdo nás sleduje může mít pokles nálady a pocit, že jeho život by mohl být lepší a dokonalejší, což vede k nespokojenosti. Mnoho lidem se změnilo chování díky takovému způsobu života. Když si chceme odpočinout, jdeme na sociální sítě. Je to však ten správný odpočinek?

Je nutné se zamyslet, pokud chceme být zajímavý, a mít velkou sledovanost, musíme si pomoci. Dnes není problém fotky upravit, přibarvit a podobně. Mnoho mladých si neuvědomuje, že jednoho krásného dne, dojde k vystřízlivění a druhá strana by mohla být docela šokovaná.

Vrátím-li se, ale k hovoru chlapů, tak si ztěžovali na své drahé polovičky. Oni by potřebovali sex. Místo toho slyší momentálně nemám čas. Potřebují dát laik, potřebují zveřejnit fotku, potřebují odepsat kamarádce. Našlo by se mnoho důležitých věcí, které je třeba udělat. Ale!

Partner, milenec, manžel, ale i manželka, partnerka, milenka je vedle vás a čeká. Oni nechtějí žít váš virtuální život, ale být s vámi. Chtěli by prožít pár krásných chvil, ať už povídáním, mazlením a v neposlední řadě milováním. Místo toho čekají. Jak dlouho takovéto čekání jsou schopni tolerovat?

Máme dokonalé vztahy? Dokonalé protějšky nebo dokonalý život?

Můžeme upadat do depresí, protože ten, co dal fotku z dovolené v Egyptě, má super partnera, dokonalou postavu, hodně peněz jako kapesné. Život zalitý sluncem. Jste si jistí, že je to pravda? Není to jen život online?

Ale musíme také internet a sítě pochválit.

Ten, kdo nemá velké sebevědomí se může v utajení naučit komunikovat, povídat si a seberealizovat se.

Díky sociálním sítím jsme schopní najít ztracené věci, svědky. Kolegyně z práce našla kamarádku z dětství, kterou neviděla 30 let. Ale také pomoci těm, kteří opravdu pomoci potřebují. Obyčejným kliknutím, se informace dostanou mezi velkou veřejnost. Nesmím opomenout, že čím jsme starší opouštíme od veřejných sítí a raději vsázíme na osobní setkání a více si ho i vážíme.

Ale kde jsou pozitiva zákonitě musejí přijít i negativa.

Odvíjí se to od zveřejňovaných fotek.

Fotky vašich dětí, se stávají terčem zvláštních lidí. Nejen takových, kteří mohou zneužívat fotky, ale i samotné osoby. Dochází k šikaně nebo k vydírání. Dále obrázky vašich domovů nahrávají zlodějům. A takto bych mohl pokračovat. Ono vysvětlení, mě se nemůže nic takového stát nemusí být vždy pravdivé. To, co vidím kolem sebe mě docela děsí. Mladí lidé, a oni neumí mluvit, neumí se vyjadřovat. Ale jak vezmou mobil do ruky, vidím, jak datlují sms zprávy a komunikují s protější stranou na sítích. Hledají nové známosti, s kterými se nikdy nesejdou, sedí u PC a cpou se jídlem z rychložírů. Pamatuji si dobu, kdy nám zakazovali rádia a televize, později i walkmany. Popravdě musím říct, že nám to mozek nevymylo. To znamená, že s největší pravděpodobností ani našim dětem a vnoučatům nehrozí nic života zničujícího. Jen je třeba myslet na to, že všeho moc škodí a vše se má používat s mírou.

Až uvidíte na sociální síti fotku vašeho šéfa v novém autě s překrásnou o 35 let mladší milenkou ležící na písečné pláži pod palmou a vy budete sedět na starém gauči v otrhaných spodkách, nevěšte hlavu.

Jednou třeba na něho taky dojde. Udělejte klik a buďte chvíli off-line. Život za to stojí.