Minulý týden jsme jeli trasu Rychnov nad Kněžnou. Rodina naložená v autě, v kufru pes a my těšící se na oddych. Nabrání sil někde v přírodě. Naše vzdálenost nepřesáhla 20 kilometrů. Jedno auto předjelo stylem „myška“, druhé auto ani nepoužilo blinkry. Svět je vyspělý a v této době auta pravděpodobně takové věci asi ani nemají. Před vámi v protisměru jede bavorák středem vozovky. Záleží, v jakou dobu jedete, ale potkáte na silnici pomalé, rychlé a nebezpečné řidiče. Ano ne jednou i já jela rychleji, než jsem měla, protože jsem spěchala. Spěcháme všichni, i ti co tvrdí, že nikdy nepřekročili povolenou rychlost. Musíme, jsme nuceni se vyhnout právě škodovákům, kterým začíná směna nebo naopak končí. Spěcháme na nákupy, než tam bude mnoho lidí, neustále v dnešní době se spěchá.
Minulý týden kamarádka jela o půl třetí z Ještětic a bohužel narazila na nehodu tří aut. Naštěstí šlo pouze jen o plechy. Nedobrzdění. Další známý jel tímto směrem a už nešlo jen o plechy, ale auto na střeše. Statečný řidič předjížděl, tam kde to nebylo úplně vhodné, plná čára, mnoho aut a za zatáčku neviděl. Po chvíli hasiči, sanitka a policie. Všichni kolem jedoucí hned odpoví: no jo škodováci, poláci, tupé hlavy. Jste si jistí, že to opravdu je někdo, kdo pracuje ve škodovce, jste přesvědčeni o tom, že opravdu za to mohl nějaký polák? Ráno se kouknete na sociální síť a zjistíte, že v okolí po šesté ráno je dopravní nehoda, osobní auto předjelo kamion a víte kdo za to může? no to je jasná věc, polák, anebo škodováci jedou z noční. Je to opravdu tak? Opravdu zavinil dopravní nehodu, ten, kdo jede ze škodovky? Nejedná se pouze o škodovku v Kvasinkách, ale mnoho dalších firem v okolí Kvasin, Lipovky.
Nechci se zastávat nikoho, jen se zamyslet nad tím, jak jsme si udělali představu o tom, že vše, co se děje v tomto okolí, je příčinou škodovky.
Ano, škodovka nasadila vysoký standart: vyšší platy, jistotu práce, podnikové půjčky a velkou zaměstnanost v regionu. Takto to je i v jiných městech, kde je velká fabrika. Vše se soustřeďuje kolem továrny. Z blízkého, ale i dalekého okolí se sjíždějí lidé za prací.
Nemyslím si, že jde o lidi pouze bez mozku. Ano toto je představa jedné části populace. V těchto továrnách pracují lidé různých škol. Od středních, až po maturitu, ale i vysokoškoláci. Plat třeba učitele je bohužel nižší než plat na lince. Budete se divit, ale škodovka nezaměstnává takové, co mají pouze základní vzdělání. Mnoho vtipů na tyto osoby se vrylo nám do paměti. Jako například: Jde Honza stojan, nebo jde netáhlo, ovce jdou na porážku, otroci jdou do škodovky.
Proč jsou kolony ráno před šestou na ranní směnu, po šesté z noční, před druhou odpolední na odpolední po druhé z ranní. Kolem dvaadvacáté na noční, po z odpolední? Protože dnešní dopravní obslužnost není taková, jaká by mohla být. Dnes autobusy nejezdí ze všech okolních vesnic. Škodovka má sice svoje spoje, ale do větších měst se musí dopravit lidé sami. Dnes jsou lidé především pohodlnější, a raději si pospí o něco déle a potom spěchají na silnicích. Ale nejsou to jen lidé, kteří pracují ve škodovce. Spěchají i tací, kteří pracují v malých firmičkách. Ale vždy ostatní si představí právě jen ty, co pracují v Kvasinách.
Mlaďácy, Poláci, škodováci, anebo další řidiči, nemají strach z pokut, nemají strach o svůj život nebo o život druhých. Nebojí se vybodování. Zaplatí si zkoušku jízdy a vrátí jim body zpět.
Většinou nadávají lidé, kteří nechtějí udělat změnu, nebo se změny bojí.
Setkala jsem se s různými názory: do škodovky bych nešla, jsou tam směny, já bych tam dělat nemohl, protože se musí makat. Že ty peníze jim za to nestojí. Ale za co jim nestojí. Ten škodovák si odpracuje svoji pracovní dobu a jde domů. Já jako prodavačka, když nepřijde kolegyně do práce, zůstávám z ranní rovnou na denní. A nikoho nezajímá, že mám doma děti. Ale pozor, ono se musí dělat všude a být včas na pracovišti. Ve větších fabrikách vždy při střídání směn je větší množství pracujících. Pro mě argumenty poněkud nedostatečné.
Když se stane ve škodovce nějaký pracovní úraz, hned je to chyba škodovky. Ale proč to tak je? Je to škodovkou? Nebyla chyba na straně zaměstnance? Nemůže jít náhodou o agenturní firmu? Kde je tedy chyba. Pracuji ve firmě o devíti lidech. Také se u nás stal pracovní úraz. Nebylo to na trase Rychnov – Náchod a nejednalo se o škodováka a ani Poláka.
Vrátíme se v čase o padesát let. Jedná se o dobu totality nebo pro někoho dobu komunismu. Nechci posuzovat tuto dobu, pouze se zaměřit na práci ve firmách.
Můžu vyjmenovat třeba Tesla Pardubice, Fotochema Hradec Králové, strojírny a slévárny Žďár nad Sázavou, Ostravské doly, Vítkovické železárny.
Menších firem bylo po málu. Auto v každé rodině nebylo, natož dvě, tři, aby každý si jel do stejného podniku sám. Jezdilo se autobusy a všichni, jak beránci svorně pochodovali k píchačkám. Také zde pracovali lidé, kteří zaspávali nebo byli pohodlní a jezdili svými auty. Proto se tvořili kolony, parkoviště byla přeplněná. Řidiči se bály pokut, nehazardovali se svým životem a ani neohrožovali životy druhých. Bály se pokut. Komu byl sebrán řidičák, jen tak ho zpět nedostal. Pravda auta nebyla tak nadupaná.
Pracovalo se na směny. Nikoho nenapadlo se nad tím pozastavovat. Sjížděli se sem lidé z okolních měst. Ale všichni si odpracovali svoji směnu a hurá domů. Byly dopravní nehody. Stávaly se pracovní úrazy, ale v té době se o tom nemluvilo. Byla to hanba. A hlavně nikdo neřekl, za to může Tesla, Žďas, nebo doly.
Tímto bych chtěla poukázat na to, že není vždy vše pouze černobílé nebo, že je jen černá a bílá. Znám mnoho lidí, kteří pracují ve škodovce. Jsou to naprosto normální lidé. Lidé všech profesí. Ať už v provozu, nebo na lince, u počítače nebo v kantýně, v logistice. Ale pracují tam, protože mají za svoji práci peníze. A aby to takto mohlo fungovat, přizpůsobí tomuto tempu svůj život, život své rodiny.
Dnešní mladá generace chce cestovat, chce si užívat. A chce mít více peněz. Kde jinde než v těchto velkých firmách vydělávat? A proto jsou nuceni se přizpůsobit systému.
Nezastávám se ani jedné strany, nehledám viníky, jen hledám příčiny. Ne vždy je pravda jednoznačná.