Zdravím vás. Před pár dny jsem dokoukala 5-ti dílný seriál o Černobylu a Pripjaťu. Musím říct ,že mě to dost vzalo u srdce jak se to odehrálo. Začala jsem brouzdat po internetu a hledat ještě více informací. Podělím se o ně s vámi .

26. dubna 1986 došlo v jaderné elektrárně v ukrajinském Černobylu k havárii jednoho z reaktorů. Ta je i dnes přesně po 33 letech dosud nejhorší jadernou katastrofou v dějinách. 31 lidí v důsledku černobylské nehody zemřelo bezprostředně, další desítky tisíc se staly obětmi uvolněné radiace, která i dnes ovlivňuje životy lidí v okolí bývalé elektrárny. Z místa katastrofy se stalo město duchů a opuštěná připomínka děsivých událostí. Stále existuje mnoho věcí, které o havárii v Černobylu nevíme, podívejme se společně na deset z nich.

Totální informační embargo 

V době černobylské havárie stále ještě pevně stála železná opona. Sovětským představitelům samotným trvalo den, než vůbec pochopili rozsah toho, co se v Černobylu odehrálo a přikročili k bezprostředním opatřením jako evakuace obyvatel přilehlé Pripjaťi. Tři dny pak odmítal Sovětský svaz přiznat, co se stalo, jako první svět alarmovalo Švédsko, které naměřilo zvyšující se radiaci, kterou na jeho území donesl radioaktivní mrak. Země bývalého východního bloku včetně Československa se o všem dozvěděli ještě později.

Zabíjel jód, stroncium a cesium

Příčinou smrti po jaderné katastrofě jsou radioaktivní izotopy, které se šíří vzduchem. Nejprve zabíjel radioaktivní jód, který je schopen velmi rychle vyvolal rakovinové bujení štítné žlázy, která jód přirozeně akumuluje. Dalšími smrtícími izotopy pak bylo radioaktivní stroncium a cesium uvolněné po explozi reaktoru do vzduchu. Tyto prvky se ukládají do kostí a orgánů a rovněž způsobují rakovinu. Stroncium a cesium jsou ve vzduchu v okolí Černobylu přítomné ve vysoké koncentraci dodnes. Zatímco jód má poločas rozpadu v řádu  pár dní, tudíž dnes již nepředstavuje žádné riziko, zbylé mají poločas rozpadu na 28, respektive 30 letech, tudíž jejich koncentrace v ovzduší je o něco menší než poloviční těsně po výbuchu.

Výbuch silnější než atomové bomby

Nekontrolovatelná exploze přehřátého reaktoru černobylské elektrárny uvolnila kromě radiace i neskutečné množství energie. Konkrétně tato uvolněná energie dosáhla hodnot stonásobku obou atomových bomb svržených na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Na mezinárodní stupnici jaderných událostí byl výbuch v Černobylu dlouhé roky sám držitelem nejvyššího stupně 7. V roce 2011 získala tuto klasifikaci i havárie japonské elektrárny Fukušima způsobená zemětřesením a vlnou tsunami. Ta měla ale mnohem menší následky, neboť lidé byli mnohem lépe připravení, částečně i díky zkušenostem z Černobylu.

Pepsi jako odměna záchranářům

V Černobylu zasahovaly tisíce hasičů a záchranářů, kteří se pokoušeli dostat radioaktivní živly pod kontrolu. Většina z nich si ani nebyla vědoma toho, že nehasí běžný požár a že neviditelné ionizující záření pro ně představuje mnohem větší nebezpečí než plameny. Jedním z úkolů v průběhu zažehnávání katastrofy byla i nutnost vylézt na komín sousedního reaktoru a vyvěsit tam červenou vlajku. Vědci vypočítali, že pokud cesta nahoru na komín a dolu z něj potrvá déle než 9 minut, budou hasiči ohroženi radiací na životě. Běžný čas výstupu a sestupu byl přitom 15 minut. Trojice hasičů vybraných k tomuto riskantnímu úkolu to nicméně v časovém limitu zvládla. Odměnou jim bylo jednodenní volno a půllitrová láhev Pepsi, která v té době na sovětské Ukrajině nebyla k dostání ani na černém trhu.

Elektrárna běžela ještě donedávna

Mnoho lidí se domnívá, že bezprostředně po výbuchu jednoho z reaktorů byl okamžitě ukončen provoz zbylých reaktorů a celá elektrárna byla hermeticky uzavřena a ponechána svému osudu. Trojice reaktorů pochopitelně byla odstavena, nicméně záhy byl jejich provoz obnoven a fungovaly dál vedle zakonzervovaného čtvrtého reaktoru, který způsobil havárii. Jeden z reaktorů byl vyřazen z provozu v devadesátých letech, když u něj došlo k požáru hnací turbíny, zbylé dva fungovaly do roku 1999. Definitivně se dveře černobylské elektrárny zavřely až v roce 2000, kdy byl oficiálně ukončen její provoz.

Radioaktivní zvířata napříč kontinentem

Mrak radioaktivních částic, které se po výbuchu začaly šířit ovzduším, zasáhl nejvíce území Ukrajiny a Běloruska. Rozšířil se ale po celé Evropě a zvýšená radiace byla měřitelná až na britských ostrovech. Radiace poznamenala mnoho lidí, děti se rodily s deformacemi, ale nevyhnula se ani zvířatům. V lesích poblíž elektrárny stále žijí zvířata, která jsou radioaktivní, stejně jako ryby v přilehlých rybnících. I zvířata v nadměrné míře postihují vrozené defekty, nicméně paradoxem je, že v téměř liduprázdné krajině se jim objektivně žije lépe, než když zde před třiceti lety byla pulsující průmyslová oblast. Zajímavostí je i to, že radioaktivní zvířata nenajdeme po havárii jen v jejím okolí. I v Německu bylo objeveno stádo radioaktivních divočáků, kteří tuto anomálii dědí po svých předcích, kteří žili v době výbuchu.

V Černobylu a okolí stále žijí lidé

Každý zná záběry opuštěného města duchů, kde kromě občanských návštěvníků a vědců nevidíme živou duši. Tím opuštěným městem nicméně není samotný Černobyl, ale městečko Pripjať vybudované pro zaměstnance elektrárny a jejich rodiny. Samotný Černobyl se nachází zhruba 12 kilometrů od elektrárny a v dnešní dnech je obýván lidmi, kteří se nicméně z důvodů zvýšené radioaktivity musí střídat ve městě a mimo něj v několikaměsíčních cyklech, kde tělo zbytkovou radioaktivitu při pobytu mimo Černobyl dokáže zpracovat a není tak ohroženo. Kromě těchto lidí ale v oblasti žijí desítky těch, kteří prostě po katastrofě odmítli odejít. Navzdory všemu zde přes třicet let neoficiálně žijí bez elektřiny a odolávají nejen radiaci, ale i dalším nehostinným podmínkám. Navíc v dnešní době se pořádají zájezdy do teto ,,nebezpečné,, zony.

Rostliny, které léčí rakovinu

Radioaktivita, která se stále drží nad černobylskou oblastí dokáže být, jak je dobře známo rakovinotvorná. Okolí elektrárny je pro vědce cenným zdrojem poznání nejen radioaktivity, ale i toho, jak si člověk a příroda dokáže s jejím působením poradit. Nečekaně dopadl experiment s vysazením nepůvodního druhu rostlin. Když vědci poblíž vyhořelého reaktoru vysadily sojové boby, které zde nikdy nerostly, nejenže se sóje začalo v radioaktivní půdě dařit a nejen že plodila více, než se očekávalo, ale plody obsahovaly látky, které normálně v sóje vůbec nejsou. Paradoxem je fakt, že tyto látky pomáhají lidskému tělu v boji s rakovinou.

Katastrofa, kterou předpověděla Bible

Takto se šířil smrtící radiační mrak Evropou. Předpověděla katastrofu už bible? Pochopitelně že stejně jako u mnoha jiných katastrof způsobených lidským faktorem i kolem Černobylu se vyrojilo mnoho konspiračních teorií. Ta asi nejděsivější přichází s tím, že výbuch elektrárny byl předpovězen už v biblické knize zjevení svatého Jana. Jedním z průvodních jevů apokalypsy, která zničila vše živé, bylo to, že na obloze se objevila hvězda jménem Pelyněk, který svou silou ničila život. To by odpovídalo smrtící síle atomového výbuchu a následné radiaci. Teorii nahrává ale hlavně to, že ukrajinské slovo Černobyl je botanickým označením právě pelyňku.

Nový sarkofág vydrží dalších 100 let. Radiace tu ale bude až 20 000 let…
Doporučuji se podívat na seriál Černobyl, z jednoho prostého důvodu v seriálu je spoustu autentických nahrávek z té doby, poukazuje i na to jak lidé museli fungovat, někteří šli na jistou smrt ale bylo jim to podáno jako že je to jejich povinnost. Celý ten příběh je plný ironie a bolesti osudů lidí , kteří ani nevěděli co se ve skutečnosti děje. Úřady byli za jedno ,,držet vše pod pokličkou,, a tímto rozhodnutím podepsali brzkou smrt spousty nevinných lidí. 

zdroj: g.cz

Loading Facebook Comments ...

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here