Zdravím vás, chtěla bych se podělit o pár informací ohledně alkoholu a tzv ,, oken,, po bujarých večerech…

Každý člověk je jiný. A to jak fyzicky, tak psychicky. Proto je vliv alkoholu na lidi závislý nejen na pohlaví, váze a množství vypitého alkoholu, ale také na aktuální kondici, psychické pohodě, stravě apod.

Pak se může stát, že stejní lidé, např. muži 80 kg, reagují rozdílně na vypití stejného množství alkoholu. Záleží totiž také na zvyku, tj. pokud někdo pije pivo a nikdy destiláty, může ho malé množství destilátů opít výrazně dříve a více než někoho, kdo často pije destiláty a ne pivo. A obráceně.

Existuje „zdravé pití alkoholu“?

Ano, podle mnoha světových studií má alkohol v malé míře a při pomalém pití pozitivní dopady na zdravého člověka.

V tomto tvrzení je důležité věnovat pozornost několika věcem.

  1. Malá míra – pro muže je to 20–40 g alkoholu na den (max. 4 dl skleničky vína), u žen 10–30 g (o deci vína méně než u mužů)
  2. Pomalé pití – důležité je pít denně a pomalu. Jak se říká, v malých dávkách neškodí. Pokud ale vypijete 2 skleničky za hodinu, nejedná se o pomalé pití.
  3. Zdravotní stav – člověk musí být zdravý. Při nemocech alkohol určitě nepomáhá, stejně tak těhotným a kojícím ženám a mladistvým.

Podle vědců pravidelné denní pomalé pití malého množství alkoholu chrání játra, prodlužuje život, snižuje riziko infarktu, výskyt srdečních (ischemických) chorob, úmrtí spojeným s vysokým tlakem, a někteří uvádí dokonce i výskyt cukrovky.

Odborníci ve svých studiích doporučují pít víno, nikoliv však tvrdý alkohol.

Pozitivní zdravotní vliv přisuzují snižování kornatění tepen, které způsobuje ukládání tuku do stěn tepen, hlavně pak v srdeční tepně. Tím roztahuje tepny a zajišťuje dostatečný průtok krve a předchází vzniku sraženin a např. zabraňuje slepování krevních destiček a tím předcházejí trombózám.

Zdraví prospěšné může být střídmé pití alkoholu pouze v případě, že člověk celkově žije zdravě.

Jaký vliv na člověka má alkohol?

1 ‰ – Hovorná opilost

Typickým projevem této úrovně je vyšší hovornost. Člověk mívá dobrou náladu, avšak do určitých hranic. Již při této hranici, kterou u muže 80 kg způsobuje cca čtyři desetistupňová piva, nedoporučuji psát důležité SMS, e-maily nebo sdílet na sociálních sítích 😀

1,5 ‰ – Lehká opilost

Větší hovornost, vtipkování, celková uvolněnost. Sebedůvěra se zvyšuje. Pomalejší reakce. Pozor proto na modřiny a odřeniny, které si lidé způsobují akrobatickými kousky nebo jen obyčejným tancem na stole.

2 ‰ – Mírná opilost

Nedostatek koordinace a ztráta koncentrace. Nálada se může výrazně zlepšit nebo zhoršit. Člověk bývá akční nebo naopak unavený, lítostivý, řada lidí usne. V této fázi, kterou způsobí např. u ženy 60 kg čtyři skleničky červeného vína, je již motorika těžko neovladatelná a myšlenkové pochody jsou jiné než za střízliva.

3 ‰ – Těžká opilost

Neschopnost samostatně chodit, nesrozumitelná řeč, poruchy chování. Významné riziko agrese. V tuto chvíli hrozí ztráta kontroly a paměti, a tím může docházet k nebezpečným situacím, vandalství, případně jiným přestupkům nebo dokonce trestným činům.

4 ‰ – Závažné intoxikace

Závažné riziko bezvědomí. Pomalé a mělké dýchání. Potenciální riziko dýchacích a dalších zdravotních problémů.

5 ‰ – Nebezpečí smrti

Komatózní stav – smrtelná dávka pro 50 % lidí.

Okna??

Vědecká studie ukázala, že ztráta vzpomínek na události, které provázely konzumaci alkoholu, je způsobena tím, že se tyto vzpomínky především vůbec nevytvoří. Zapomenout tedy není co. Alkohol totiž vypíná paměťové funkce.

Vzbudit se po bujaré noci a mít poněkud mlhavou představu o tom, co se dělo, je zkušenost, kterou jistě zažilo hodně lidí. Často se říká, že alkohol zabíjí mozkové buňky, a to že je důvodem tzv. oken. Vědecká studie ale nyní ukázala, že alkohol především zabraňuje tomu, aby se nové vzpomínky vůbec uložily do paměti.
Profesor psychiatrie Yukitoshi Izumi z Washington University School of Medicine v St. Louis, který studii vedl, řekl britskému listu Daily Mail:“Zjistili jsme, že alkohol tlumí některé receptory a jiné aktivuje tak, že neurony vyplaví steroidy, které zabrání zformování a uložení vzpomínky.“

Studie dále zjistila, že k tomuto „vypínání paměti“ jsou někteří lidé náchylní více než jiní, přičemž v tom není žádná přímá úměra co do vypitého alkoholu. S těmito zjištěními korelují také výsledky studie vedené Reaganem R. Wetherillem na University of California v San Diegu.
„Naše studie ukázala, že někteří lidé jsou náchylnější zažít po konzumaci alkoholu okno než jiní kvůli tomu, jak alkohol ovlivňuje receptory pracovní paměti. Alkohol se chová jako jakýsi magický vypínač paměti, přičemž v případě našich 24 participantů u některých z nich po konzumaci stejného množství alkoholu tento vypínač fungoval a u některých ne. Někteří okna měli jiní nikoliv. Zdá se tedy, že alkohol obecně paměť vypíná, ale je individuální, jaké je ho k tomu potřeba množství.“

Takže já vám přeji spoustu krásných úsměvných večerů s určitou mírou, a svěží rána 🙂 

zdroj: bezpecnecesty.cz, tn.cz

Loading Facebook Comments ...

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here