Tento článek jsem se rozhodla úvaze a pár faktům o světle, jak nás ovlivňuje při naší každodenní činnosti.
Krátké podzimní a zimní dny a dlouhá období tmy. Stěžujeme si na únavu, nedostatek energie a nenáladu. Obvykle to poprvé pocítíme s přechodem na zimní čas. Ploužíme se a unaveně zíváme. Nadáváme na změnu času, jako by ona za to za všechno mohla.
Posun času na zimní znamená, že se stmívá o hodinu dříve. Sice se také o hodinu dříve rozednívá, ale to není čas, který je pro nás nejdůležitější: v tuto hodinu obvykle nejsme na ulici, jsme ještě čerství z nočního spánku. Kritický je pro nás naopak nedostatek světla v odpoledních hodinách, kdy už jsme vyčerpaní, potřebovali bychom dodat energii, pohybujeme se často venku. A je tma. Více tmy.
Jaké je řešení? Pokud by i v zimě platil letní čas (pokud by svítalo o něco později, ale odpoledne bychom měli o hodinu světla více), mohlo by to pomoci. Evropští politici o této možnosti nyní jednají. V našich zeměpisných šířkách je to ale řešení stále nedostatečné.
V prosinci se sluneční den zkracuje jen na 9–10 hodin, a to je ještě doba od východu do západu slunce, která už zahrnuje rozednívání a stmívání. Plného slunečního svitu je daleko méně. K tomu přidejte častá období dnů až týdnů zamračené oblohy, která nás okrade i o zbytky slunce.
Nedostatek světla přináší útlum, nedostatek soustředění, snížený mentální výkon, depresi. V severských zemích je proto daleko častější výskyt takzvané „sezonní afektivní poruchy“, zimní deprese, která souvisí právě s nedostatkem světla v zimě. V krajích s rovnoměrnějšími slunečními podmínkami se takřka nevyskytuje. Podle odhadů některých studií v nejsevernějších částech Země tento stav v subklinické (slabší) podobě ovlivňuje desítky procent obyvatel.
Pokud je vliv intenzity světla patrný na psychické poruchy, o co větší je v našem každodenním, běžném fungování. Vědci uskutečnili mnoho experimentů, které ukazují, jak intenzita světla (a její nedostatek) souvisí s naším mentálním výkonem, kreativitou, schopností řešit komplikované úlohy, pozorností, pamětí, bdělostí a podobně.
Psychofyzika nám ukazuje, že s dvojnásobným zvětšením intenzity podnětu (světla, zvuku) nestoupá naše subjektivní vnímání stejným poměrem – zvuk neslyšíme jako dvakrát hlasitější, světlo nevnímáme jako dvakrát intenzivnější.
Co to znamená pro naše každodenní vnímání světla? Že si neuvědomujeme obrovské rozdíly v jeho intenzitě, kterým jsme vystaveni. Místnost za plného slunečného dne vnímáme jako „jasnou“ a tutéž místnost, když se setmí a my si rozsvítíme, vnímáme jako jen „o něco méně jasnou“. Zásadní, kategorický rozdíl ale nevnímáme.
Za letního slunečného dne je intenzita světla až 100 000 luxů. (Lux je jednotka intenzity světa, které dopadá na metr čtvereční.)
- Ve stínu naměříme tento den 20 000 luxů.
- V zataženém dni na nás venku dopadá jen 1 000 luxů.
- V dobře osvětlené kanceláři se intenzita světla pohybuje okolo 300 luxů.
- V našich obývacích pokojích máme večer s umělým osvětlením okolo 50 luxů.
Chceme-li večer relaxovat a dobře spát, je proto velice důležité odstranit 2–3 hodiny před spánkem co nejvíce zdrojů modrého světla (zářivky, monitory počítačů). Je dále dobré omezit veškeré světlo na co nejmenší intenzitu. Potřebné je také zapnout si na počítači nebo tabletu barevný filtr, pokud monitor večer používáme (včetně sledování filmů).
Moderní operační systémy tuto volbu umožňují a automaticky vám večer obrazovku přepnou do červenější barvy.
Ještě jednou si to shrneme: Cílem je dosáhnout pro průměrně velkou obytnou místnost světelné intenzity 4000–7000 lumenů (i více) pomocí žárovek s barevnou teplotou 5000–6500 K.
Běžná silná LED žárovka (10–12W) má svítivost okolo 1200 lumenů. Dají se sehnat i LED žárovky s výkonem 20W a svítivostí 2500 lumenů s tradiční velikostí objímek, které pasují do běžných svítidel. Z prostého výpočtu je nám asi jasné, že jedna silná žárovka stačit nebude. Vhodné je proto koupit světelných zdrojů (lamp, žárovek) více.
Umístění na různá místa (stolní lampa, stropní osvětlení, boční stojací lampa) je výhodné nejen esteticky, ale opět i psychologicky – světlo přichází z více stran, nevrhá stíny, osvětlení je rovnoměrnější. Velmi vám také doporučuji volit takové lampy, které světlo rozptýlí – pomocí různých stínidel, mléčného skla, papíru, látky, odrazu od stěny a podobně. Hovoříme zde o opravdu velkých intenzitách světla, a proto základní pravidlo interiérového osvětlení (že bychom nikdy neměli být světlem oslněni díky jeho odleskům nebo přímému pohledu na žárovky) zde platí dvojnásobně. Jistě, že u svítidel s nízkou intenzitou červených žárovek si takový moderní styl, kdy máme obnaženou celou žárovku, dovolit můžeme. U intenzivního světla by však působil rušivě.
Pokud se vám experimenty osvědčí, můžete investovat do dražšího a výkonnějšího LED panelu (nebo několika), který dokáže dostatečnou intenzitu světla vytvořit také. Jeho výhoda je, že neoslňuje tolik jako žárovky, protože světelná plocha je rozprostřena. Nevýhodou je vyšší cena.
Pokud jste v zimě unaveni a bez schopnosti se soustředit, zkuste to. Intenzivní světlo má být součástí zdravého životního stylu – společně s pohybem, dostatkem odpočinku, relaxací. O významu pohybu a relaxace čteme všude, ale o významu intenzivního světla málokde. Zkuste si to sami, investujte pár stokorun a uvidíte rozdíl.
zdroj: psychologie.cz
